Penelopin pohled Po celodenní cestě autobusem jsem byla zpátky v Redbrooku. Stála jsem u dveří malého domku, kterému jsme s Annou říkávaly domov, a cítila jsem, jak mi srdce buší tak silně, že se mi ozývá v uších. Dveře přede mnou nebyly jen dveře. Byla to zeď, která stála mezi mnou a vším, čemu jsem se vyhýbala – smutkem, strachem a drtivou samotou, o které jsem si myslela, že jí můžu uniknout út