Penelopina perspektiva:
Četla jsem Tatiáninu zprávu po sté, zatímco taxík, který mi Edward zavolal, uháněl domů.
'Kde kruci jsi, Pen! Táta měl schůzku a zrušil ji. Jsem nasraná až na půdu. Vrať se sem!'
Nechat Edwarda bylo strašné. Každá má část po něm stále toužila. Jeho dotek přetrvával na mé kůži, vrytý do mé paměti jako cejch, který nemůžu vymazat. Mé tělo prahlo po dalším – po víc z něj.
Nemo
















