Kylan Bojoval jsem s bolestí a vlekl nohy ke dveřím. Bylo mi jedno, jak to bolí, nebo že je večerka – věděl jsem jen jednu věc. Ta bolest nebyla moje, byla její – a musel jsem ji najít. Vzduch venku byl studený, když jsem opustil budovu a zamířil k Lunární síni. Hlava mi stále třeštila, ale ten pocit jsem zatlačil a soustředil se čistě na to, abych ji našel – Štěně. Mezitím jsem se jí snažil psát,