Arie
Lucas mě přehodil přes rameno, jako bych byla pytel brambor, a já sebou šiju jako šílená. "Pusť mě, ty přerostlý hromotluku! Polož mě!" Křičím, ale on jde dál, jako by neslyšel jediné slovo.
Konečně dorazíme do herny, která je naštěstí prázdná, a on mě položí dolů, jako by to byl nějaký velký akt milosrdenství za boží milosti. Zakopávám zpět a zírám na něj s veškerou zuřivostí, jakou dokážu s
















