Lucas Mám hlavu jak střep, jako bych si dal o jeden panák tequily víc, jenže tentokrát kocovina nepřichází z pití, ale ze samotného života. Jsem zaseklý na téhle zatracené lodi, žádné lesy, žádné běhání za svitu měsíce, žádný únik. Jen já, můj vlk a tenhle neustálý tlak, jako bych držel celou zatracenou oblohu. Zamířím do herny, doufaje v rozptýlení. Damon a Theo už tam jsou, s očima, které dělají