Aria Ethan se zhroutí na postel, ruce zkřížené, a sleduje mě s tím svým samolibým úšklebkem. Rozhlédnu se po pokoji. Naposledy, když jsem tu byla, byla jsem troska… se zlomeným srdcem a s pocitem, že se svět každou chvíli zhroutí. A pak, té noci… jsem ho potkala. Lucase. Nějakým způsobem mi i Ethanův oblek připomíná Lucase. Co se to se mnou sakra děje? „Jsi tu, abys prosila, Ario?“ přeruší Ethan m