Aria – pohled z její perspektivy
Probouzím se a pod rukou cítím něco teplého a pevného. Můj mozek je ještě napůl vzhůru, takže to nechávám být. Ale pak se mi pohne noha, a – počkat. Proč mám pocit, že se dotýkám něčeho… tvrdého?
Oči se mi prudce otevřou a u všech bohyň Měsíce, jsem rozvalená na Lucasově hrudi, nohou prakticky objímám jeho…
„Sakra!“ vykřiknu a odhodím se od něj, jako by hořelo. Noh
















