Skvělé město. Když Rose nečekaně zavolali z nemocnice Grand Asia, okamžitě se obávala, že nemocnice odmítne vážně léčit její nemocnou matku. "Slečno Rose, s potěšením vám oznamujeme, že žádost o přijetí, kterou jste včera podala do naší nemocnice, byla schválena. Vzhledem ke zvláštní povaze případu vaší matky udělala nemocnice výjimku a umožnila její hospitalizaci v nemocnici Grand Asia. Pacientku jsme již předem převezli do nemocnice. Prosím, uhraďte poplatek za hospitalizaci ve výši tři sta tisíc yuanů do dvaceti čtyř hodin." Rose oněměla. Když včera šla do Grand Asia podat žádost o přijetí matky, personál ji z různých nepochopitelných důvodů odmítl. Nicméně Grand Asia pak zázračně převezla její matku do své nemocnice ještě ten den, aniž by ji o tom informovala. Mohlo to mít jen jedno vysvětlení – Jay se do toho zapojil. Rose okamžitě na volajícího vztekle vyštěkla: "Kdo vám dal povolení převézt mou matku do nemocnice bez oprávnění? Raději mi matku vraťte tam, odkud ji převezli. Jinak vás budu žalovat." Náhle se z druhého konce ozval chladný hlas: "Ach, Rose..." Ten známý hlas plný adrenalinu, který obsahoval nádech nadřazenosti, okamžitě způsobil, že se Rose postavily všechny chlupy na těle. Nicméně sebrala odvahu a odpověděla. "Ja... Ja... Pane Ares..." Jay se zamračil a chladně řekl: "Dědeček? Nejsem o tolik starší než ty." Rose se zarazila a prudce se zadusila. Snažila se mu jen zalíbit. 'Očividně jsem to tak nemyslela!' Byla to pravda, že nebyl o moc starší než ona. "Proč, někdo mi řekl, že mě hodláš žalovat?" Jayův povýšený hlas měl nádech lhostejnosti, díky kterému zněl ještě více hypnoticky. "Jaká skvělá příležitost. Měl jsem v úmyslu konfrontovat tě ohledně události před pěti lety, než půjdeme k soudu. Incident před pěti lety? Incident, kdy ho znásilnila na konci jejich manželství? 'Pokud se to roznese, k čemu by mu to bylo dobré?' pomyslela si Rose. 'Nebojím se!' "Byla bych poctěna, že vás mohu vidět u soudu, pane Ares," odfrkla si. "Budu vám muset poděkovat za to, že se moje jméno objeví ve všech druzích titulků, až přijde ten čas!" Rose to stálo hodně odvahy, aby odsekla tato slova. Poté, co se zatvrdila a dala mu to sežrat, uslyšela Jayův kamenný hlas, který říkal: "Jak nestydatý." Rose sarkasticky odpověděla: "A co používání mé matky jako páky? Není to také nestydaté?" "Rose, zdá se, že tě teď poznávám lépe. Jakou máš ostrou mysl. Nebojíš se, že tvá slova mohou způsobit tvé matce ještě větší škodu?" Jay byl vždy přirozený lovec. Když měl svou kořist ve spárech, ujistil se, že šťouchá do jejich slabých míst, dokud nepadnou na kolena. Trvalo jen zlomek vteřiny, než se Rose změnila ze své statečné a temperamentní osobnosti na starou utlačovanou Rose. 'Hmph! Sakra, Jayi! Věděla jsem, že mi s ní budeš vyhrožovat, ty spodino!' Rose mu v duchu nadávala, ale ústa se jí otevřela, aby prosila o milost. "Moje chyba, pane Ares." "Žádáš teď o odpuštění?" Jayovy tenké rty se škubly vzhůru. "Ty jsi opravdu něco!" Rose předstírala, že to na ni nemá vliv, a usmála se. "Dokud necháš mou matku na pokoji, budu tě poslouchat do slova a do písmene. Udělám, co řekneš." Jayovy rty se zkroutily v divoký úšklebek. Zajímalo ho, proč si nikdy předtím neuvědomil, jak dobrá herečka je. "Rose, budu na tebe čekat v nemocnici Grand Asia, abychom prodiskutovali léčbu tvé matky. Pokud tě neuvidím do 30 minut, tvá matka může být léčena stážistou. Omlouvám se za to." S těmito slovy zavěsil. Rose tiše plakala, když se dívala na telefon. Včera jen tak tak unikla z Jayova zlého doupěte, ale pak musela sama vejít do jeho spárů. 'Pokud nepůjdu, bude máma v nebezpečí?' 'Máma má uremie v pozdním stadiu. Specialisté už mají problém ji léčit. Pokud by byla předána stážistům, byla by do několika minut mrtvá?' "Ugh!" Rose si těžce povzdechla. "Ugh... " Po n-tém povzdechu... Zetty a Robbie se v koutě šeptem dohadovali. Zetty se Robbieho zeptala: "Proč maminka vzdychá?" Robbie si odkašlal a moudře řekl: "Možná prochází menopauzou. Některé maminky mých spolužáků se tak chovaly, když procházely menopauzou. Vzdychají celý den. Od chvíle, kdy se probudí, buď nadávají svým manželům, nebo svým synům. Kromě toho jen vzdychají. Vzhledem k tomu, že naše maminka nemá manžela, kterému by nadávala, a my jsme tak hodné děti, jediné, co jí zbývá, je vzdychat." Zetty se cítila špatně kvůli své mamince. Položila model hračky do ruky a přešla k matce a jemně ji držela za hlavu. Sladce řekla: "Maminko, najdu ti manžela, abys mu mohla nadávat, když budeš mít špatnou náladu." Rose ztratila slova. 'Co je to za logiku?' "Maminka nemá špatnou náladu. Maminka jen musí jít do nemocnice bojovat s nějakými monstry s tvojí babičkou. Vy dva buďte hodní a zůstaňte doma… " Rose zmáčkla Zettyinu dětskou tvářičku. Když Robbie uslyšel zmínku o nemocnici, srazil dřevěné hračky a jeho podsadité nohy rychle vběhly do domu, aby si vzal zbraň. "Maminko, pokud tě ten zlý muž ze včerejška zase bude šikanovat, měla bys mu tímhle stříknout do očí." Robbie držel v ruce kosmetickou lahvičku s tryskou, která zjevně nebyla přípravkem pro péči o pleť. "Co to je?" "Vylepšený pepřový sprej," řekl Robbie záhadně. "Pokud to použiješ, nebudu se muset bát, že zase narazíš na toho zlého muže!" Rose vložila pepřový sprej do kabelky. Vzhledem k tomu, že Jay už věděl, že předstírala vlastní smrt, neobtěžovala se s převlekem. Oblékla se jako obvykle, když vyšla z domu, měla na sobě svou oblíbenou bílou košili a zelenou vypasovanou sukni, vlnité kaštanové vlasy jí splývaly přes ramena. Nanesla si lehký make-up a obula si vysoké podpatky. Jakmile Rose vykročila ze dveří, Robbie a Zetty se opřeli o okno a sledovali, jak jejich matka odchází. "Proč se maminka dnes tak hezky oblékla?" V Robbieho tmavých, lesklých zorničkách byla pochybnost. Zetty nevinně odfrkla: "Tohle je mimo tvoji odbornost. Maminka musí plánovat, že použije svou krásu jako zbraň!" Robbie protočil očima. "Dokud se jí to neobrátí proti," zamumlal. Zetty byla nadšená: "Budeme mít brzy tatínka?" Robbie zmlkl s otevřenou pusou. Nemocnice Grand Asia. Jay seděl v prezidentově kanceláři a díval se na hodinky. Uplynulo více než půl hodiny. Ve skutečnosti uplynulo čtyřicet minut… Ta zatracená žena se zalekla? Byl její slib v telefonu jen prázdná slova. Jeho vysoké, štíhlé tělo se zvedlo. "Graysone, přiveď mi auto," štěkl. Grayson byl ohromen. "Pane Ares, nečekáme na Rose?" "Ty si opravdu myslíš, že na to má nervy?" plivl Jay nevěřícně.