Růže se otřásla. V jejích obsidiánově černých očích se zaleskly slzy. V tu chvíli, jako by ztratila soudnost a bezcílně ji zmítaly větry. Josephine nemohla snést pohled na Růži v takovém stavu. Zatnula zuby a řekla: „Nebo možná ještě chvíli počkáme. Pokud jim jde o peníze, mám ještě velkou sumu, kterou jsem podvodem získala od svého staršího bratra. Mělo by to stačit na uspokojení chutí těch únosc