Grand Asia Hospital. Jay vešel do monitorovací místnosti. Jakmile vstoupil, mladý muž ho pozdravil a podal mu hlášení. "Pane Ares, data pacientky vstoupila do našeho systému před dvaceti minutami. Udělali jsme, co jste nařídil, a nastavili elektronický sledovač, abychom sledovali osobu, která odeslala její informace. Ale tato žena vypadá úplně jinak než na fotografii, kterou jste nám dal..." Jay upřeně zíral na monitor. Mladý muž posunul myš a na obrazovce se objevila žena oblečená v punkovém stylu. Jay se zamračil a pečlivě si prohlédl ženu s dredy, rty rozmazané rtěnkou s kočičími očními stíny, snažil se potlačit nepříjemný pocit, který ho přepadl. "Přiblížit!" štěkl Jay. Roseina tvář se zvětšila na monitoru a obraz ve vysokém rozlišení nabídl jasný pohled na její obličej. Stále vypadala stejně... Jay přimhouřil oči. Jak Rose unikla z jeho sítě, ze které se nedalo uniknout? Nemohl pochopit, jak se jí podařilo zůstat skrytá, když ji hledal celý svět, ale její finální tah s předstíráním smrti byl vskutku velmi chytrý. Když Jay pomyslel na to, jak ho přelstila obyčejná žena jako Rose, pocítil obrovskou ránu svému sebevědomí. "Graysone, chyť ji a svaž ji." Jayovy tenké rty se zlomyslně ušklíbly. "Ano, pane," odpověděl Grayson a opustil místnost. … Rose seděla na lavičce na chodbě a úzkostlivě čekala na lékařskou analýzu. Byla naprosto zmatená mnoha nevysvětlitelnými výmluvami lékaře ohledně přijetí její matky. Nejprve byly problémy s ukazateli její matky. Pak bylo najednou v Grand Asia příliš mnoho pacientů a žádná volná lůžka, takže musela čekat venku. Aby zajistila včasnou a účinnou léčbu pro svou matku, Rose nemohla dělat nic jiného, než trpělivě čekat na výsledky. Náhle se k ní přiblížilo několik mužů s tónovanými brýlemi a v černých uniformách. Rose okamžitě cítila, že něco není v pořádku, a chystala se odejít, když se na druhém konci chodby objevilo více podobně oblečených mužů. "Slečno, půjdete s námi, prosím?" Grayson si sundal sluneční brýle a nabídl zdvořilý úsměv. Rose si konečně uvědomila, že vešla přímo do pasti, když dobrovolně šla do Grand Asia. "Kdo jste? A proč bych s vámi měla jít?" Řekla Rose nuceným klidem. Grayson odpověděl spíše pevně: "Slečno, nenuťte nás použít sílu. Naši muži bývají trochu hrubí, jedna malá nehoda a můžeme vám omylem zlomit jednu z končetin." To nebyla nic jiného než zjevná hrozba. Rose si byla dobře vědoma toho, že Jayovi bodyguardi jsou stejně nemilosrdní jako jejich pán. Proto se raději vzdala, než aby se bránila, a následovala Graysona chodbou. Když dorazili před salonek, Rose se zdráhala vstoupit. Grayson prudce otevřel dveře a strčil ji do místnosti. Rose několik kroků zavrávorala, než se zastavila přímo před Jayem Aresem. Jay seděl na černém houpacím křesle, které bez problémů splývalo s jeho černým oblekem. Scéna jednoduše vyzařovala odpornou marnivost a aroganci. Když Rose vešla, Jayovy oči se okamžitě upřely na její tvář. "Umyj si obličej v tom umyvadle tamhle," nařídil jí Jay ostře. Jayova nesnesitelná nabubřelost zažehla v Rose dřímající zuřivost. "Pane, je přirozené, že žena chce vypadat co nejlépe, víte. Jste nerozumný a nezdvořilý." Rozhodla se hrát hloupou. Jay se naklonil dopředu a řekl vážně: "Omlouvám se, možná tě prostě nedokážu vidět jako hezkou." "Eh— "V každém druhu květin je krása. Je to stejné i u lidí. Nemůžu si pomoct, jestli jsi úzkoprsý," řekla Rose a držela se svého. "Dobře. Pokud si neumyješ obličej, nechám to udělat své lidi." Jayův hlas byl hladký a hedvábný, ale Rose přejel mráz po zádech. "To nebude nutné!" Rose prudce vstala. "Udělám to sama." Přešla k umyvadlu, odšroubovala kohoutek a stříkla si studenou vodu na obličej. Promnula si obličej a vrátila se k Jayovi. "Hotovo." Jay si prohlédl nezměněný nalíčený obličej a zamračil se. Instinktivně se natáhl, aby se dotkl pestrobarevného make-upu na její tváři. "Je to voděodolný make-up?" I po dotyku křiklavého make-upu zůstaly jeho prsty neposkvrněné. "Dávám ti tři minuty. Právě teď. Umyj si obličej. Jinak nechám jednoho ze svých mužů, aby ti sloupnul kůži z obličeje." Jeho hlas byl tak ledový, že Rose měla pocit, že je uvnitř ledové rakve. Rose neústupně seděla na pohovce naproti němu. "Nemůžu to smýt," řekla tvrdohlavě. "Pojďte dál!" Na jeho povel se dveře zvenčí otevřely a do místnosti vešla skupina statných mužů a vytvořila kolem Rose dvě řady. Rose oněměla. Koktala: "Ne… Chci říct… Je to jen odličování… Je to opravdu nutné?" Jay se na muže smysluplně podíval a pak několik vysokých mužů agresivně popadlo Rose. Jeden z nich jí sevřel ruku kolem krku a Rose se rychle začala dusit. Další muž vzal lahvičku odličovače a bezohledně ho nastříkal Rose na obličej. Něco z toho jí vniklo do očí a okamžitě ji to pálilo. Pak další osoba vytáhla zubní kartáček a hrubě Rose drhla obličej. Nakonec poslední osoba vzala láhev minerální vody a vylila ji Rose na obličej. "Jsme všichni civilizovaní lidé. Proč se chováme jako primitivní opice?" Křičela Rose rozzlobeně. S hrubou a násilnou pomocí mužů se pomalu objevil Rosein pravý obličej. Jak Rosein obličej začal vypadat povědoměji, Jayův výraz se stával ošklivějším a ošklivějším. "Rose Loyle!" Po splnění své povinnosti muži konečně pustili Rose a pohotově opustili místnost v uspořádaném tvaru. V tu chvíli vypadala Rose jako utopená krysa s promočeným obličejem a mokrým oblečením. Mírně řečeno, byla trapně v koncích. "Tak co, když jsem Rose? Polib mi!" Rose vztekle mávala pěstmi na Jaye a vypadala naprosto zuřivě. Pokud Jay necítil s Rose před pěti lety žádný soucit, rozhodně ho neměl nazbyt ani teď. Roseino zjevné podráždění jen zvětšilo jeho zlý úsměv. Ta žena bývala poslušná a dobře se chovající loutka, nevýrazná a bez chuti. Kdo by si pomyslel, že se z ní vyklube lstivý hrnec černé sépiové šťávy!