Následujícího rána se Amélie probudila brzy. Ležela v posteli, zírala na strop a přehrávala si události minulé noci. Asherovo přiznání, to napětí, ten smutek, to všechno na ni těžce doléhalo. Postel vedle ní připadala chladná, prázdná, a věděla, že Asher spal v jiné místnosti. Nebyla si jistá, jestli je to tak lepší nebo horší.
Jemné zaklepání na dveře přerušilo její myšlenky.
"Amélie?" Asherův hl
















