Amélie tiše otevřela dveře, dávala pozor, aby neprobudila Ashera. Bylo pozdě, dávno po půlnoci, a dům byl tlumeně osvětlený, slabá záře lampy v obývacím pokoji vrhala dlouhé stíny. Doufala v pár chvil klidu po víru emocí v galerii, ale když vstoupila dovnitř, srdce jí kleslo. Byl tam, Asher schoulený na gauči, s otevřeným laptopem před sebou a napůl vypitým šálkem kávy vedle něj. Zastavila se na m