Rivalita Emily byla šokovaná, rozšířila oči a v tichosti na ně oba zírala, přičemž se utápěla v lítosti, protože věděla, že mohla být na Ameliině místě. "Nechovej se, jako bys mi ho neukradla, já jsem si ho měla vzít, ne ty!" Zvýšila hlas frustrací. "Není to moje vina, že sis vybrala mého bývalého, protože jsi chtěla vzít všechno, co mám, to děláš vždycky." Vychrlila Amelia, aniž by se starala o to, že je na veřejnosti a hosté o tom budou později mezi sebou klebetit, nikdy se o takové věci nestarala. "Lhářko! Jsi zlatokopka!" Vyštěkla. "Já bych-" Než stačila dokončit větu, přistála jí na tváři horká facka, která ji okamžitě umlčela. Amelii to zaskočilo, když viděla, jak její nevlastní matka Emily uhodila, nikdy nebyla svědkem toho, co se právě stalo. "Nemáš vůbec žádnou hanbu?" Pokárala ji. "Chceš bohatého muže... tak co ti brání si ho najít? Proč pořád děláš takové hlouposti?" "Ale mami." Našpulila rty a smutně svraštila obočí, nechtěla ho Amelii ztratit, ale věci se nevyvíjely podle jejích představ. "Ale co? Nezesměšňuj mě víc, než už jsi udělala, ty natvrdlá." Rozčílila se její matka a ztratila nervy. Vytáhla Emily nahoru a zamračila se na ni. "Dokud odsud neodejdeme, chovej se alespoň tak, jako bys měla aspoň špetku rozumu." Zamumlala a otočila se k Asherovi a Amelii, kteří na tu scénu zírali. "Proč nepokračujeme v obřadu, omlouvám se za přerušení." Ukázala směrem k sálu a vešla dovnitř, aby mohl začít. Asher jí jemně stiskl ruku ve své a usmál se na ni, Amelia mu nesměle úsměv oplatila a šla s ním bok po boku k oltáři, byla nejšťastnější ženou v místnosti a nikdy nechtěla, aby to skončilo, i když to byl jen sen. Kněz je po chvíli nechal vyměnit si sliby. "Já, Asher White, slibuji, že tě budu milovat každým coulem svého těla, z hloubi svého srdce tě budu hýčkat každý den, ať už v dobrých nebo špatných dnech, budu navždy tvůj," přísahal Asher, když jí nasazoval prsten na prst a zíral na ni, na tvářích jí zlehka zrůžověly tváře. Zašeptal téměř neslyšně "Miluji tě", čímž její tváře ještě více zčervenaly. Vyměnila si s ním sliby a nasadila mu prsten na prst. "Můžete políbit nevěstu." Řekl kněz, a ona se nesměle podívala na své prsty. "Nemusíš, pokud nechceš." Zašeptal jí do ucha, a ona si kousla do spodního rtu, když jí ucho zčervenalo od jeho dechu, který se dotýkal její jemné kůže. "To je v pořádku." Zamumlala a konečně se mu podívala do tváře, jeho oči se jí vpíjely do očí, naklonil se dopředu a jemně ji vášnivě políbil, v břiše jí zalétali motýlci, mysl se jí vyprázdnila a jediné, na co dokázala myslet, byly jeho ruce, které ji objímaly kolem štíhlého pasu a líbaly ji. Konečně se od sebe odtáhli a zadýchaně se na sebe usmívali, oba si to, co se právě stalo, užívali. "Gratuluji tomuto krásnému novomanželskému páru." Řekl kněz a všichni zatleskali, kromě její rodiny samozřejmě, protože k ní chovali ještě větší zášť. Hosté jim přišli pogratulovat, než odešli do svých domovů. "Bude se konat recepce, která už byla připravena, bylo by skvělé, kdybyste se zúčastnili," řekl Asher Ameliině nevlastní matce, ale ta se nezdála příliš nadšená. "Pochybuji, že to zvládnu, protože mám spoustu věcí na práci." Pokrčila rameny a odvrátila pohled. "To je v pořádku." Usmál se na ni, než vyšel ze sálu, když se Emily vrhla před ně. "Přísahám, že se vrátíš s prosíkem, protože sis ho nezasloužila." Vyštěkla, ale oni ji ignorovali a šli k SUV, které na ně čekalo, aby je vyzvedlo. Pomohl jí nastoupit, než si sedl vedle ní a řidič odjel, Amelia si úlevou vydechla, protože věděla, že teď bude mít lepší život. "Mám pro tebe překvapení," řekl Asher a držel ji za dlaň a jemně ji hladil. "Ach." V hlase jí zaznělo nadšení, když se na něj podívala. Kolik překvapení jí ještě chystá? "Co to je?" Zeptala se zvědavě. "No, to si musíš počkat." Ušklíbl se na ni, protože věděl, jak je zvědavá, co to je. Našpulila červené rty a se zkříženýma rukama na hrudi byla trochu zklamaná. Auto zastavilo před luxusním obchodem, a ona se zamračila a přemýšlela, proč ji sem přivedl. Nic neřekl, vystoupil z auta a pomohl jí ven, oba vešli dovnitř a ona okamžitě pocítila, že sem nepatří, vypadala chudě, zatímco všichni v něm byli dobře oblečení. Všimla si, že je to obchod se svatebními šaty, a otočila se k němu se zamračeným obočím. "Nemůžu nechat svou ženu chodit v tomhle, že ne?" Ukázal na její staré, obnošené šaty. "Přineste jí ty šaty na míru, které jsem objednal." Nařídil jednomu ze zaměstnanců, který čekal na jeho instrukce. O několik minut později k nim přišla a tlačila vozík s figurínou, na které byly umístěny její svatební šaty. Chtěla se zeptat, jak zná její velikost, ale nakonec si to rozmyslela. Amelia byla v úžasu, když zírala na ty nejkrásnější ručně vyšívané svatební šaty, o kterých si nikdy nepředstavovala, že je bude mít na sobě, protože byly nesmyslně drahé. "Tak si je jdi obléknout, nechceme přece nechat všechny čekat, že ne?" Ušklíbl se na ni, jemně ji políbil na hlavu a odešel z místnosti, aby se mohla obléknout. O několik minut později vyšla z místnosti krásně oblečená a připravená oslavit svou svatbu, na tváři se mu rozlil široký úsměv, když k ní natáhl ruku. "Vypadáš tak krásně." Usmál se na ni, když si ji obtočila kolem paže a vydali se k autu, o několik minut později dorazili do recepčního sálu. Amelia byla v úžasu, jak krásné a velké toto místo bylo, bylo nádherně vyzdobené, aby vyhovovalo luxusním lidem uvnitř, a poznala, že jsou všichni bohatí, na rozdíl od toho, odkud pocházela ona. "To je v pořádku, jsem s tebou," zašeptal jí Asher, když si všiml, jak je nervózní. Všechny oči se na ni upřely a v místnosti zavládlo ticho. "Nemůžu uvěřit, že si vzal tak krásně vypadající ženu." "Kdyby jen věděla, jaký je to ďábel, utekla by od něj." "Pochybuji, že je z nějaké bohaté rodiny, takže si ho musela vzít pro peníze." "Počkejte a uvidíte, jak se bude plazit, až se věci rozpadnou." Amelii se těžko udržoval úsměv, když slyšela tyto poznámky od lidí, které se rozhodla ignorovat, nechtěla věřit tomu, co o Asherovi říkali, protože ho právě potkala a on se k ní choval jako naprostý gentleman. "Nevšímej si toho, co říkají," řekl Asher a ušklíbl se na ni, protože věděl, co si musí myslet. "Ani nemám v plánu to dělat." Usmála se na něj a podívala se na dav, Asher ji představil některým svým obchodním partnerům a dostali dary a blahopřejné zprávy. Začala párty a všichni se buď zabývali jídlem, nebo si povídali, nebo tancovali kolem, Asher byl na druhou stranu zaneprázdněn rozhovorem s některými přáteli a nechal Amelii bloumat po místnosti v naději, že s někým naváže kontakt. Vzala si drink od jednoho z číšníků, který procházel kolem ní, a usrkla ho, aby si zvlhčila suché hrdlo, cítila se unavená a chtěla si odpočinout, už měla vyčerpávající den a nechtěla nic jiného než si odpočinout, ale zdá se, že bohatí rádi paří docela dlouho. Dopila drink a položila ho na stůl vedle sebe, nemohla si pomoct, ale znervózněla z očí, které na ni zíraly, a cítila se ještě nervózněji, a tak se rozhodla najít Ashera, aby ji vzal domů. Popadla lem svých šatů a udělala krok, ale začala se jí točit hlava. "Cože?" Zamumlala, balancovala krok a snažila se ignorovat ten pocit a obviňovala se za to, že si něco vzala, aniž by se zeptala na obsah. Podívala se na podlahu pod sebou a její oči se setkaly s Asherovýma, který se otočil k někomu jinému a začal si povídat. Vydala se ke schodům a přemýšlela, jestli je v pořádku jít dolů s tak zamlženou myslí, už se chtěla otočit, když ji někdo strčil a poslal ji dolů. Rozšířily se jí oči šokem, když přemýšlela, jestli je to pro ni konec.