Ranní sluneční světlo prosakovalo závěsy a vrhlo jemnou záři na pokoj, když se Amélie probudila. Zůstala ležet, poslouchala ticho a snažila se uspořádat si myšlenky. Vedle ní ležel Asher nehybně, jeho dech byl pomalý a pravidelný, ale něco na tom tichu mezi nimi bylo špatně, téměř bolestivé. Pohlédla na něj a zkoumala jeho tvář, jestli se neobjeví nějaká známka toho, že si pamatuje, že by chtěl ml