Mezi nimi zavládlo dlouhé, těhotné ticho, zatímco si Tristan prohlížel její tvář s nečitelným výrazem. Pak promluvil tónem tak tichým, až se zdál zranitelný. "Amélie," začal jemně, "vždycky mi na tobě záleželo. I po všech těch letech na tebe stále myslím. A nemůžu si pomoct, ale přemýšlím… jestli jsi to cítila aspoň trochu stejně." Amélii se zatajil dech. Tohle nečekala, ne tak přímo, ne tak náhle