Luca zaťal pěsti a stál tam a sledoval, jak se Gonzales ušklíbá s jistotou, která mu drásala nervy. Ten muž vyzařoval namyšlenou aroganci, jako by už vyhrál. Ten známý, vypočítavý výraz v Gonzalesově tváři Lucovi přesně říkal, s kým má tu čest – s mužem, který prospívá z manipulace, který věří, že si omotá kohokoli kolem prstu, a který nikdy nepřijímá zápornou odpověď.
Gonzales se nepatrně pohnul,
















