Sofiiny ruce se chvěly, když četla zprávu na svém telefonu. Stála v rohu Lucova pokoje, zády opřená o studenou zeď a měla pocit, že se jí plíce sotva nadechnou. Adrianina slova na ni zírala z obrazovky, každé písmeno temný slib. „Myslíš si, že jsi vyhrála, Sofie, ale to zdaleka není konec. Luca je stále na dosah, a ty taky. Nezačínej si zvykat. Jsem blíž, než si myslíš.“ Sofiiny prsty se sevřely k