Ticho mezi nimi bylo husté, nevyřčené porozumění se vznášelo ve vzduchu, zatímco Drex je vezl tichými ulicemi města. Světla projíždějících budov vrhala prchavé stíny na Sophiinu tvář, ale tíha Lukových slov na ni ulpívala, neústupně. Levná. To slovo se jí opakovalo v mysli jako úder kladiva. Nemohla uvěřit, že to řekl, nemohla uvěřit, že se na ni díval s takovým opovržením. Ztracená ve svých myšle