Luca přešlapoval po obýváku, telefon svíral v ruce tak pevně, až mu zbělely klouby. Prázdný dům působil tísnivě, ticho bylo ohlušující. Každé tiknutí nástěnných hodin se mu vysmívalo a ukrajovalo z jeho úzkosti sekundu po sekundě. Sofie měla zpoždění, příliš velké na to, aby to neznamenalo potíže.
Když se usadil večer a po Sofii stále nebylo ani stopy, tep se mu zrychlil znepokojením. Posilovna už
















