Sofiiny oči se s námahou otevřely do proudu slunečního světla, které pronikalo skrze žaluzie a zalévalo místnost nevítaným jasem. Jak tam ležela, bodnutí zrady z předešlé noci si dravě proklestilo cestu zpět do jejího vědomí. Simonův samolibý obličej, jeho sevření jejího zápěstí, jeho posměšná slova – to vše se jí přehrávalo v mysli jako krutý film stále dokola. Cítila, jak v ní stoupá známý příli
















