Sunny stál před mohutnými, zdánlivě nezničitelnými rudými branami Akademie Probuzených. Akademie byla ve skutečnosti město ve městě. Byla postavena jako pevnost s vysokou zdí z tvrdé slitiny, hlubokým příkopem a četnými velkorážními věžemi, které byly strategicky umístěny tak, aby vytvořily smrtící vzdušnou obrannou kopuli. Žádné Noční Můry, dokonce ani kolosální titáni, neměli být schopni prolomit její obranu. Bylo to legendární místo. Vlastně se za těmito zdmi odehrávalo mnoho z nejoblíbenějších webtoonů, mládežnických dramat a románů. Dobrodružství, rivalita a romantické pletky mladých Probuzených hrdinů byly hlavním tématem moderní zábavy. Sunny si ani v nejdivočejších snech nepředstavoval, že by se jedním z těchto hrdinů skutečně stal. Samozřejmě, realita se od toho, jak ji líčila média, značně lišila. Navíc měl před vstupem do Říše Snu jen čtyři týdny. I kdyby chtěl, neměl by čas na žádné pletky. A rozhodně nechtěl. Musel se naučit přežít, ne marnit čas takovými nesmysly! Sníh pomalu padal k zemi. Před branami Akademie bylo chladno a ticho. Kromě Sunnyho tam byl jen jeden další člověk – další nový Spáč, hádal. Byla to vysoká, štíhlá dívka přibližně jeho věku, s jasnýma šedýma očima a odtažitým výrazem v obličeji. Měla zvláštní, stříbřitě bílé vlasy, ostříhané nakrátko a úhledně sčesané na stranu. Stejně jako on byla oblečená v policejní teplákové soupravě a neměla u sebe žádné osobní věci. Na hlavě měla staromódní sluchátka. Klidně poslouchala hudbu, zatímco čekali. Ta stříbrovlasá dívka měla zvláštní atmosféru. Bylo to takové… jako by byla mimo tento svět. Vypadala sebevědomě a soběstačně, ale také trochu osaměle. Možná to bylo to tiché zoufalství, ten stín smutku, co se jí v očích zračil, jako by věděla něco, co ostatní ne. Za boží milosti, co se jí asi honilo hlavou? Sunny nehodlal zahajovat konverzaci. Kdo ví, do jaké situace by se kvůli té zatracené Vadě dostal? Bylo lepší držet se stranou. Pohlédl na dívku a povzdechl si. .me 'Zajímalo by mě, jakou Vadu má ona?' Konečně se brány začaly otevírat. Obrovská, směšně silná deska z pancéřované oceli se pomalu spouštěla a vytvářela dlouhý most. Sunny se s ponurým odhodláním podíval dopředu. V mysli mu zněla Mistrova Jeta slova na rozloučenou. *** Cestou do Akademie Sunny moc nemluvil a díval se na památky města, které míjely za oknem Jetova osobního dopravního prostředku. Vlastně seděl v PTV poprvé: většina lidí ve městě si ani nemohla nechat zdát o získání licence a koupi takového vozidla, museli se spokojit s veřejnou dopravou. Jednou nebo dvakrát jel vzadu v policejním autě, ale to byla úplně jiná zkušenost. V jednu chvíli se na něj Mistr Jet podívala a řekla: "Protože oba pocházíme z okraje města, dám ti tři rady. Jestli mě poslechneš, nebo ne, je tvoje věc." Sunny otočil hlavu a čekal. "Za prvé: jakmile se zaregistruješ na Akademii, znovu ti nabídnou psychologické poradenství. Bude také cenná odměna za sdílení tvých zkušeností z Noční Můry a podrobností o tvém Hodnocení. Budeš moci získat úlomek duše, možná i několik." Zamračil se. "Snažíš se mě přesvědčit, abych znovu navštívil psychiatra?" Jet zavrtěla hlavou. "Ne. Říkám ti, abys to odmítl." Překvapený Sunny zvedl obočí. "Proč?" Než odpověděla, nastala pauza. "Jsi příliš zelený na to, abys to pochopil, ale tam venku v Říši Snu nejsou Noční Můry jediným nebezpečím. Jakmile zesílíš, lidé se stanou rovnocennou hrozbou. Čím méně toho vědí o tvém Aspektu, tím lépe." Takže takhle to je. "Nejjednodušší způsob, jak porazit mocného Probuzeného, je využít jeho Vady. Proto jsou mladí blázni na Akademii různými způsoby povzbuzováni, aby sdíleli podrobnosti o svých Aspektech. Neříkám, že vláda tvé informace unikne, ale jakmile dva lidé znají tajemství, už to není tajemství. A pro vládu pracuje spousta lidí." To dávalo velký smysl. "Děkuji, Mistře Jet." Přikývla mu. "Za druhé: budeš si moci vybrat z mnoha kurzů. Všechny druhy bojového výcviku, hluboké ponory do kategorií a zranitelností Nočních Můr, základy různých druhů čarodějnictví, studium artefaktů a tak dále." Sunny polkl. Vlastně už se trápil tím, s jakou zbraní by měl trénovat. Čtyři týdny nestačily na zvládnutí zbraně, ale alespoň by měl základní znalosti. "Na to všechno zapomeň. Jediný kurz, který máš čas navštěvovat, je Přežití v divočině." Zamrkal. "Cože?" Jet se na něj podívala. "Pro městské děti, které se ve škole a od svých lektorů učí spoustu užitečných věcí, je to jiné. Ale my tu výhodu nemáme, že ne? Co bylo největší hrozbou pro tvůj život během Noční Můry?" Sunny se nad tím zamyslel. Na povrchu byla nejnebezpečnější věc, které čelil, tyran, následovaný Hrdinou… Aurem z Devíti. Ale ve skutečnosti to, co ho nakonec málem zabilo, bylo… "Zima." Jet se usmála. "Chytrý. Umíš přežít jen ve městě. Ale Říše Snu je z velké části tvořena divočinou. Víš, jak rozdělat oheň? Jak sehnat jídlo? Jak najít bezpečné útočiště? Ne. Boj s monstry je důležitý, ale bude ti k ničemu, když zemřeš hlady nebo vystavením živlům. Věř mi. Naučila jsem se to tvrdě." Sunny přikývl, naštvaný sám na sebe. Bylo to tak zřejmé, a přesto ho tyhle zdánlivě jednoduché věci ani nenapadly. Byl zaslepen svými minulými návyky a zkušenostmi. Lidský mozek funguje tak: jakmile si zvykne na určitý způsob života, je těžké vidět za zaběhnuté rutiny. Bylo to líné myšlení v tom nejhorším slova smyslu. V tu chvíli Mistr Jet zastavila auto, otevřela dveře a vystoupila. Sunny ji následoval a byl na okamžik ohromen, když zíral na kolosální kovové brány před nimi. Tohle byla… slavná Akademie Probuzených. Po několika sekundách setřásl úžas a otočil se ke své nadřízené. "Tady končím," řekla a bezútěšně se podívala na zdi Akademie. "Už jsem je informovala. Za chvíli pro tebe někdo přijde." V hlubinách jejích ledově modrých očí bylo něco temného. Sunny náhle pocítil, jak se mu tělem šíří chlad. "Jaká je třetí rada?" Mistr Jet se na něj podívala a pak si povzdechla. "Pamatuj si: nikdo nemůže přežít v Říši Snu sám. To není názor, to je fakt. Snaž se vycházet se svými vrstevníky, i když se k tobě nechovají dobře. Může ti to zachránit život." Pak se náhle usmála a poplácala ho po rameni. "Doposud jsi přežil dobře. Ujisti se, že se udržíš naživu i v budoucnu." Poté nasedla zpět do svého PTV a odjela. A bylo po ní.