logo

FicSpire

Stínový otrok

Stínový otrok

Autor: Jackie88

Sedmnáctá kapitola: Tři jednoduchá slova
Autor: Jackie88
25. 11. 2025
Zavřel oči a hned je zase otevřel v naději, že runy zmizí. "Prosím, pryč! Prosím!" Ale runy tam stále byly, mírně zářily, jako by se mu vysmívaly. Chyba: [Čisté svědomí]. Popis chyby: [Nemůžeš lhát.] Sunny zíral na ta tři prostá slova a měl pocit, jako by se pod jeho nohama otevírala bezedná propast. Kouzlo, které obvykle bývá se svými popisy lehkovážné, se tentokrát rozhodlo být přímé a výstižné. Byla to jen tři slova. Nenechala mu žádný prostor k manévrování. "Nemůžu lhát. Já nemůžu lhát? Já? Jak mám žít, když nemůžu lhát?!" Sunnyho přežití bylo založeno na jeho schopnosti klamat a přechytračovat ostatní lidi. I samotné Kouzlo mu blahopřálo k jeho zrádnosti! Bez schopnosti lhát by nedokázal ničeho dosáhnout. Nemluvě o… .me Jeho srdce náhle cítilo, jako by se mělo zastavit. Pokud by mohl říkat jen pravdu, jak měl skrýt své Pravé Jméno? Nebyl by schopen ho kdokoli proměnit v poslušného otroka pouhým položením několika nevinných otázek? "Šš…" Sunny chtěl křičet a proklínat, ale v tu chvíli Kouzlo promluvilo znovu. [Probuď se, Ztracený ze Světla!] Černá prázdnota se roztočila a zmizela. *** Sunny otevřel oči. Obrněný strop trezoru policejní stanice visel nad ním. Nikdo by jeho estetiku nenazval krásnou, ale pro něj to byl nejušlechtilejší pohled. Teprve teď si uvědomil, jak moc mu reálný svět chyběl. Bylo to bezpečné a známé. Nebyli tam žádní příšery ani otrokáři… no, alespoň oficiálně. Nebyl tam žádný neustálý strach z mučivé smrti. Byl to domov. Kromě toho se Sunny cítil neuvěřitelně. Zima, která se mu během Noční můry vplížila hluboko do kostí, byla pryč a vzala s sebou veškerou bolest, kterou jeho zraněné tělo den co den snášelo. Jeho nohy a zápěstí nebyly v agónii, jeho záda zapomněla na kousání biče a dokonce mohl dýchat, aniž by cítil ostré hrany zlomených žeber, jak se zařezávají hlouběji a hlouběji do jeho plic. Jaké požehnání, za boží milosti! Náhlé zmizení bolesti, spojené s novou vitalitou, která prostupovala jeho tělem, téměř přimělo Sunnyho k pláči. "Opravdu jsem přežil." Pomalu se podíval dolů a pak zamrzl, bez dechu. Na levné plastové židli umístěné vedle jeho zesíleného lékařského lůžka seděla nejkrásnější žena, jakou kdy viděl. Měla krátké, havraní černé vlasy a ledově modré oči. Její bezchybná pleť byla hladká, hebká a bílá jako sníh. Vlastně to bylo poprvé, co Sunny potkal někoho tak bledého, jako byl on sám. Nicméně, zatímco Sunnyho bledost vypadala divně a nezdravě, krásná cizinka byla zkrátka ohromující. Ženě se zdálo být kolem třiceti let. Měla na sobě tmavě modrou uniformu se stříbrnými nárameníky a černé kožené boty. Bunda její uniformy byla ležérně rozepnutá a odhalovala černé tílko pod ní. V současné době si protahovala ruce nad hlavou, zjevně znuděná a ospalá. Gesto donutilo tenkou látku napnout se, provokativně zvýrazňující její plná prsa. Sunny, uchvácený, téměř přehlédl fakt, že na levém rukávu ženy byla nášivka. Byly na ní tři hvězdy. "Tři hvězdy, co," pomyslel si roztržitě. "Tři hvězdy znamenají Vzestoupeného… co… jo. Počkat. Vzestoupeného?!" Ale než Sunny mohl plně strávit význam tohoto slova, uvědomil si, že i žena na něj zírá. "Na co se díváš?" řekla, ani gram humoru v jejím hlase. Sunny několikrát zamrkal, zahanbený, a rychle vymyslel výmluvu. Pak otevřel ústa a odpověděl: "Na tvoje prsa." O sekundu později se jeho oči rozšířily v naprosté hrůze. Protože neměl v plánu ta slova vůbec říct! Jeho ústa se pohybovala sama! Vlna hrůzy náhle utopila jeho mysl. Žena se pomalu usmála s nebezpečným zábleskem v očích. Pak, bez jakéhokoli varování, pohnula rukou a dala Sunnymu facku přes obličej. Celé Sunnyho tělo se otočilo. Kdyby nebylo pout, která ho držela na místě, pravděpodobně by z postele vyletěl. Na chvíli dokonce viděl hvězdy. Ale stále to mohlo být považováno za vyváznutí s lehkostí. Vzestoupená, ta žena byla Vzestoupená! Mohla mu pouhým lusknutím prstu utrhnout hlavu. Proč musel urazit někoho tak mocného, ze všech lidí?! Mezitím si žena odkašlala a založila ruce. "Už jsi vzhůru?" Sunny si držel znecitlivělou tvář a opatrně přikývl. "Dobře. Dovol mi ti dát radu: neříkej jen tak cokoli, co ti přijde na mysl. Zvlášť holkám. Není to tak, že bys nikdy předtím neviděl holku, že?" "Řekni: "Děkuji! Určitě nebudu!"" pomyslel si Sunny. Ale místo toho se jeho ústa pohnula sama a on řekl: "Viděl jsem jich spoustu… ale žádnou tak krásnou jako ty." Pak se otřásl, jeho tvář byla rudá jako rak. Žena na něj několik sekund zírala a pak vybuchla smíchy. "Vidím, že jsi nepotkal moc Probuzených. Podle standardů Probuzených jsem podprůměrná." Sunny se na ni podíval s pochybnostmi. Žena zavrtěla hlavou. "Jak se vyvíjí tvoje duševní jádro, tělo se zbavuje všech svých nedokonalostí. Takže je těžké najít neatraktivního Probuzeného, ​​zejména mezi těmi silnějšími. Žij dost dlouho a možná se sám staneš květinovým chlapcem." Pak si ho důkladně prohlédla a dodala: "No… možná. V každém případě, protože jsi vzhůru – vítej zpět do země živých. Gratuluji k přežití tvé První Noční můry, Spáči Bezslunný." *** Spáč Bezslunný. Takto ho teď budou lidé oslovovat, alespoň v krátkém období dnů do zimního slunovratu – poté se buď vrátí z Říše snů jako Probuzený, nebo se vůbec nevrátí. Připadalo mu divné, že má před jménem titul. V minulosti byl Sunny zřídka oslovován jménem. Lidé mu většinou říkali věci jako "kluk", "punk", "spratek" nebo "hej, ty!". Ale teď měl dokonce i titul. Spáč Bezslunný… Vlastně správný termín byl "Snílek". Ale lidé měli pro ty, kteří byli nakaženi Kouzlem Noční můry, svůj vlastní soubor slov. Nositelé, kteří právě dokončili svou První Noční můru, se nazývali Spáči kvůli tomu, jak interagovali s Kouzlem. V podstatě, jakmile jeho duch vstoupí do Kouzla, jeho tělo upadne do spánku. Ten spánek bude pokračovat dny, týdny nebo dokonce měsíce – jak dlouho mu bude trvat, než unikne z Říše snů. Odtud termín "Spáč". Jakmile unikne a stane se Probuzeným, bude žít svůj život normálně během dne a vracet se do Říše snů pokaždé, když usne. Probuzení byli Kouzlem i lidmi nazýváni stejně. To slovo bylo také někdy používáno jako obecný termín pro všechny nositele. Pak, pokud by se rozhodl vstoupit do Druhé Noční můry a podařilo se mu přežít, stal by se Vzestoupeným – lidé je nazývali Mistry. Mistři mohli vstupovat a vystupovat z Říše snů, jak si přáli. Někteří se dokonce rozhodli se tam nikdy nevrátit. A co víc, cestovali mezi světy fyzicky, nejen v duchu. A pak, nad Mistry, byli Svatí – ti, kteří dobyli Třetí Noční můru a získali právo nazývat se Transcendentní. Byli mocní jako polobozi a ještě vzácnější. Nejenže mohli cestovat mezi reálným světem a Říší snů, ale mohli s sebou vzít i ostatní. Ale zpět k Mistrům… Krásná žena vstala a přistoupila k zesílenému lékařskému lůžku. Cvičenými pohyby začala rozepínat pouta, která držela Sunnyho na místě. "Jsem Vzestoupená Jet. Můžeš mi říkat Mistr Jet. Tyto poslední tři dny jsem měla službu kvůli tvé Noční můře." "Správně… než jsem usnul, policista mi řekl, že za pár hodin dorazí Probuzený, aby sledoval můj stav. Aby zabil Příšeru Noční můry, pokud… pokud zemřu a nechám ji projít." Sunny nebyl ochoten otevřít ústa, vyděšený, že se vyvalí všechny možné pravdy. Ale byly věci, které prostě musel vědět. "Mistr Jet? Mám otázku." "Poslouchám." "Proč by měl Mistr mít službu? Není to… pod tvoji úroveň?" Jet se na něj temně podívala. "Jsi chytřejší, než se zdá. V poslední době se v tomto sektoru otevíralo spousta Bran. Většina místních Probuzených je buď zraněná, nebo zaneprázdněná úklidem. Nebo mrtvá. Vždycky je to tak blízko zimního slunovratu." Otevřela poslední pouto a ustoupila o krok zpět. "Navíc není moc Probuzených, kteří, jako já, pracují přímo pro vládu. Je to zdaleka nejméně lukrativní nebo slavná kariéra, kterou si jeden z nás může vybrat. Opustil bys bohatství a slávu, abys pracoval nesnesitelné hodiny a riskoval svůj život, poháněn pouze altruismem a smyslem pro povinnost?" Sunny chtěl říct něco lichotivého. Místo toho se podíval Mistru Jet přímo do očí a ušklíbl se. "Samozřejmě že ne. Nejsem idiot!" "Zatracená ta zatracená Chyba! Zatraceně!" Zírala na něj s vážným výrazem. Sunny si myslel, že dostane další facku. Ale místo toho se Jet usmála. "Vidíš, měla jsem pravdu. Opravdu jsi chytrý." .me😉

Nejnovější kapitola

novel.totalChaptersTitle: 99

Mohlo By Se Vám Líbit

Objevte více úžasných příběhů

Seznam Kapitol

Celkem Kapitol

99 kapitol k dispozici

Nastavení Čtení

Velikost Písma

16px
Aktuální Velikost

Téma

Výška Řádku

Tloušťka Písma

Sedmnáctá kapitola: Tři jednoduchá slova – Stínový otrok | Kniha online pro čtení na FicSpire