Když se Maisie otočila, střetla se s jeho pronikavým pohledem, který ji naprosto ochromil. Ten muž měl pleť bílou jako alabastr, rysy tváře vyřezané s neuvěřitelnou hloubkou, a jantarové oči, v nichž se zračila propastná chladnost. Jeho rty byly úzké a sevřené, ostré jako břitva. Jeho tvář se nápadně podobala Coltonově i Waylonově. Dokonce i barva očí byla naprosto identická! Maisie zjistila, že čeká trojčata, až při porodu ve Stoslu. Ani prvorozený, ani druhý syn nezdědili nic z jejích rysů. Nejmladší syn se jí sice trochu podobal, ale měl vlasy černé jako uhel – stejně jako ten muž, který před ní teď stál. Maisie ztmavly oči, když na něj upírala pohled. „Kdo to je? A co ho pojí s Willow?“ Nolan Goldmann se zahleděl na Maisiinu tvář a zamračil se. „Tahle žena…“ Willow si všimla, že Nolan zkoumá Maisie, a potichu zaskřípala zuby. „Sakra, snad ji Nolan nepozná!“ To nesměla v žádném případě dopustit! Ovinula ruce kolem Nolanova ramene a s prosebným výrazem řekla: „Nolane, promiň, neměla jsem jednat tak unáhleně. Ale můj otec dal Vaenna Jewelry celé srdce. Jednala jsem tak jen proto, abych firmu ochránila.“ Nolanovy oči zledovatěly. Ignoroval Willowina slova a rázně vykročil vpřed. „Vaenna Jewelry má zkrachovat? Co tě opravňuje k takovým slovům?“ Maisie se ušklíbla. Její otec do toho dal srdce? Prosím tě, jen se vyhříval ve stínu stromu, který zasadil někdo jiný. Willow si uměla svůj příběh pěkně přibarvit. Maisie zvedla hlavu a upřela Nolanu Goldmannovi pohled do očí. „No a co, když jsem to řekla?“ V místnosti se ozval zatajený dech. Jak se tahle ženská opovažuje odmlouvat panu Goldmannovi!? Hraje si se smrtí? Maisie viděla, jak se Nolan mračí, založila si ruce na prsou a usmála se. „Co je ti do toho? Zastáváš se jí jen proto, že jsi její milenec?“ Pch. Dokonalý pár pitomců! Muž, který by se zamiloval do takové jako Willow, nemůže být zrovna charakter. „Víš vůbec, co říkáš?“ odsekl Nolan chladně. Maisie povytáhla obočí a sarkasticky odvětila: „Ale jistě. Tahle společnost mě nejdřív přetáhla, a teď mi záměrně hází klacky pod nohy. Opravdu skvělé služby.“ „Přetáhli ji?“ Willow se zapotácela. „Co… Co to říkáš? Kdy tě Vaenna oslovila?“ Ta ženská se snad zbláznila? „Slečno Vanderbiltová, obávám se, že máte poněkud mlhavou paměť. Copak jste minulý měsíc dobrovolně nenabízela 150 milionů dolarů za to, že mě přetáhnete z Luxelly? Pokud Vaenna Jewelry nemá v úmyslu mě respektovat, pak na naši spolupráci rovnou zapomeňte.“ Všichni oněměli úžasem! Ukázalo se, že Maisie je mezinárodně uznávaná návrhářka šperků Zora! Willow vypadala jako omráčená. „To je nemožné! Jak bys mohla být Zora!?“ V tu chvíli ji přejel Nolanův ledový pohled. Willow se zarazila a nedořekla větu. Její tváře zrudly rozpaky. Maisie se obrátila k Nolanovi. „Předpokládám, že vy jste ten pán, který za jejími zády vysázel těch 150 milionů dolarů?“ Její otec, Stephen, by si takovou sumu nemohl dovolit, a Willow už vůbec ne. Takže zbýval jen on. Pravda byla, že si Willow v posledních letech našla bohatého sponzora. Nolan si prohlížel ženu před sebou. Měl z ní zvláštní pocit déjà vu, ale nemohl přijít na to, odkud ji zná. Jako by se už někde potkali… Willow se bála, že Nolan Maisie pozná. Spěšně se k němu přimkla. „Nolane, ona lže! Nemůže být Zora!“ Jak by mohlo být možné, že Maisie a Zora – světově proslulá návrhářka – jsou jedna a tatáž osoba? Vždyť s Maisie žila tak dlouho. Jak by mohla nevědět, že její nevlastní sestra má talent na navrhování šperků? Vždyť ani média z módního průmyslu nikdy neviděla tu tajemnou návrhářku naživo. Každý by se mohl snadno vydávat za Zoru, ne? „Tvrdíš, že jsi Zora? Tak nám to dokaž. Pokud vím, slečna Zora obdržela pamětní odznak od královské rodiny ze Stosla. To jen tak někdo nemá!“ Když Willow dořekla větu, v očích jí zablýsklo škodolibostí. „Přesně tak, ať si blafuje, jak chce.“ Pokud Maisie nevytáhne ten odznak, prokáže se, že je jen podvodnice, která navíc urazila Nolana Goldmanna. Může se rovnou rozloučit s tím, že ještě někdy vkročí na území této země!