„Madam Beautipul, jsme tady na konkurz!“ Daisie zvedla hlavičku a v očích se jí zaleskly hvězdičky, křišťálově čisté a jiskřivé. Nova se zhluboka nadechla, aby zkrotila splašené srdce. *Jak je možné, že tak rozkošné a milé děti patří Goldmannovi? Znám ho, a absolutně si nedokážu představit, že by zplodil takové andílky.* Poklekla a pohladila je po vláskách. „Jak se jmenujete?“ „Já jsem Daisie.“ „A já Waylon.“ Dvojčata odpověděla jednohlasně. Nova byla okouzlena jejich roztomilostí. *Jsou nejen rozkošní, ale i neuvěřitelně fotogeničtí. Kdyby je tak viděla kamera…* Probrala se ze zasnění, vyskočila na nohy a zavolala na kolegy: „Hej, vy! Honem, přiveďte tyhle dva malé modelky a něco jim oblečte!“ Už se nemohla dočkat, až uvidí výsledek! Maybach zastavil u chodníku před Blackgold Tower. Řidič požádal bodyguardy, kteří čekali u vchodu, aby odtlačili dav a vytvořili uličku. Nolan vystoupil z auta a dlouhými kroky zamířil do haly. Zatímco na druhé straně budovy Nova vybírala ty nejlepší fotky z dnešního focení, poslala Quincymu dvě neupravené verze. Quincy zpomalil, vytáhl z kapsy telefon a letmo na ně pohlédl. Vyvalil oči a šokovaně si fotku přiblížil. Spěšně dohnal Nolana. „Pane Goldmanne!“ „Co je?“ Nolan mířil k vyhrazenému výtahu. Ostraha stiskla tlačítko a on vstoupil dovnitř. Quincy mu podal telefon. „Měl byste se na to podívat.“ Nolan se zadíval na displej a jeho oči potemněly. Kdyby nešlo o něco vážného, nevěnoval by obrazovce víc než minutu. Tentokrát na ni upřeně zíral celé tři. „Nova Daniell mi poslala tyhle fotky. Produkce 'Young Faces' objevila tyhle dva malé modelky a zdají se mi povědomé… tedy, vám.“ Při bližším pohledu bylo jasné, že chlapcovy oči jsou Nolanovy. Rysy obou dětí se mu nápadně podobaly, zvlášť chlapce. Nolan se zamračil a vrátil mu telefon. „Kde jsou ty děti?“ „Měly by být ještě ve studiu.“ Nolan stiskl tlačítko s číslem patra, kde se natáčelo. Z nějakého důvodu ty děti chtěl vidět. Colton seděl u počítače, pronikl do zabezpečení Blackgoldu a sledoval kamerový systém. Kliknutím přiblížil obrazovku, uviděl Nolana mířit k fotografickému oddělení a zavolal Waylonovi. Chytré hodinky na Waylonově zápěstí zavibrovaly. Odtáhl se stranou a přijal hovor. „Coltone, co se děje?“ „Nolan vás jde omrknout. Přinuť Daisie, ať se k němu přiblíží. A nezapomeň mu sebrat vlas!“ „Jasně!“ Waylon se vrátil k Daisie a pošeptal jí to do ouška. Daisie přikývla. „Rozumím.“ Colton se ušklíbl. *Bez rizika není zisku. Až získáme Nolanovy vlasy a necháme udělat test DNA, budeme vědět, jestli je to náš táta. Pak budeme mít jasno!* Nolan se objevil ve dveřích ateliéru. Nova ho přivítala zářivým úsměvem. „Pane Goldmanne, co vy tady?“ Quincy ji přerušil dřív, než Nolan stačil promluvit. „Kde jsou ty děti?“ „Modelky? Támhle.“ Nova ukázala na dvojčata. Dvojčata stála na židli a zvědavě zkoumala objektiv fotoaparátu. Nolan k nim zamířil. „Daisie, Waylone,“ zavolala na ně Nova. Děti se otočily a spatřily Nolana. Oba k němu vzhlédli a střetli se s ním pohledem. Waylon se podvědomě postavil před Daisie, aby ji chránil. Jeho zamračený výraz se Nolanovi neuvěřitelně podobal. „Kdo jsi?“ Waylon se ho zeptal, ačkoli odpověď znal, a upřeně na něj zíral. Nolan přimhouřil oči. „A kdo jsi ty?“ „Co je ti do toho?“ Quincy a Nova si otírali pot z čela. *Není ten kluk trochu moc drzejší, než je zdrávo?* Daisie zatáhla Waylona za rukáv a předstírala, že se bojí. „Waylone, chci domů.“ Waylon ji pohladil po vláskách. „Neboj se, jsem tady.“ Nolanovi v očích problikla bezmoc. *Vypadám snad tak hrozivě? Myslí si, že mám postranní úmysly?* „Jsem majitel téhle společnosti. Kde máte rodiče?“ Zmírnil tón a uvolnil se. Quincy a Nova byli v šoku. Nikdy Nolana neslyšeli mluvit tak jemně. Daisie tiše odpověděla: „Maminka je zaneprázdněná a my nevíme, kde je náš tatínek.“ Nolan se zamyslel. Daisie k němu najednou přišla a natáhla ruce. „Pane Handsume, chci pochovat!“ Všichni ztuhli. To dítě má odvahu žádat Nolana, aby ji vzal do náruče!? Waylon ji strhl zpátky. „Daisie, maminka říkala, že se nemáme nechat nosit od cizích lidí. Mohli by nás unést.“ „Ale on nevypadá jako zlý člověk, že ne?“ Daisie ani nestačila domluvit a Nolan ji zvedl do vzduchu. Všichni oněměli úžasem. Daisie ho objala kolem krku a upřeně se mu zadívala do očí. „Pane Handsume, máte oči krásné jako můj bráška!“ Nolan nikdy předtím nedržel dítě v náručí. Byl to pro něj nevídaný zážitek. *Ta holčička… někoho mi připomíná.* „Jak se jmenuje tvoje maminka?“