„Nejsem rozčilená, že jsem byla nespravedlivě obviněna,“ říká Andrea klidně, „jen nechci být obětním beránkem za zločiny někoho jiného.“
Ona se obviňujícím pohledem podívá na Leonii.
„Lance, říkám ti pravdu. Musíš mi věřit,“ Leonie skřípe zuby frustrací a hněvem.
Svědí ji prsty, aby vytáhla Andreu z Lanceovy náruče, a přemýšlí, kdy se Andrea stala tak nebojácnou. Lance neslyší Leonii a zírá na And
















