Tereza nechtěla sledovat, ale nutkání ji donutilo klepnout na video. Byla tam jen jedna fotografie Charlese, jak klečí před Naomi Yatesovou. Pod ní stálo: [Dal jsem si víno, prochladl jsem. Zavolal jsem a ty jsi přišla. Mít tě tady znamená všechno.]
Terezě se sevřel hrudník při pohledu na ten obrázek. "Jestli jsou do sebe tak zamilovaní, možná bych měla ustoupit. Jen mi dejte mou dceru a můj spravedlivý podíl na majetku v rozvodovém řízení. To je vše, co potřebuji." Strčila si telefon do kapsy a vešla do obývacího pokoje.
Sharon Millerová, dlouholetá hospodyně ve vile Joyacre, se překvapeně podívala, když Tereza vešla. "Paní Loganová," řekla po krátkém zaváhání, "slečna Yolanda je v její herně nahoře s těmi Barbínami, které tolik miluje."
Sharon sotva dořekla, když se z patra ozval Yolandyn nadšený hlas: "Mami?" Terezě se sevřelo srdce. Byly to týdny, co držela svou dceru v náručí. Vyrazila nahoru, popadla Yolandu do náruče a klesla na kolena, aby jí pokryla obličej polibky.
Když se Tereza konečně odtáhla, aby promluvila, viděla, jak si Yolanda zuřivě tře obličej. Ten pohled Terezě sevřel hrdlo, takže nemohla promluvit. Do očí jí vhrkly slzy, když se dívala na svou dceru, srdce jí bilo v prudkém tempu.
"Mami, zrovna jsi přišla včas," vyhrkla Yolanda dřív, než Tereza stačila promluvit. "Do školky chci do East Street Preschool." Celý obličej se jí rozzářil při těch slovech.
Tereza nechápala proč, ale když viděla Yolandu tak nadšenou, nemohla říct ne. Koneckonců, byla to jen školka. Mohly změnit školu později, pokud by to bylo nutné. "Dobře," usmála se, "tak tedy East Street Preschool." Yolanda okamžitě začala radostně poskakovat.
Tereza sledovala Yolandinu radostnou tvář, vlastní slova jí náhle uvízla v hrdle. Bezděčně se její ruka přesunula k břichu. Pak se setkala s Yolandininýma očima a tiše se zeptala: "Miláčku, chtěla bys brášku nebo sestřičku?"
Yolanda se netrpělivě přehazovala z nohy na nohu, zjevně se chtěla vrátit do svého pokoje, ale zastavila se, aby zvážila otázku. Po chvíli rozhodně přikývla. "Dobře," řekla, "tak chci brášku."
Terezě projela srdcem ostrá bolest. S uslzenýma očima se zeptala: "A co když se maminka bojí?" Ačkoli fyzické nebezpečí pominulo, ruce se jí stále třásly, když si vzpomněla na ty děsivé hodiny po Yolandině narození. Tu krev, spěchající lékaře, strach, že nikdy nebude moci držet své dítě.
Yolanda naklonila hlavu a studovala Terezin ustaraný obličej s překvapivou vážností. "Tak pak nebuď sobecká, mami," řekla. "Nebála ses mě mít, že ne?"
Tereza úplně ztuhla, obličej jí zbledl, jako by ji zasáhl blesk. Stála nehybně, jakoby celou věčnost, rty se jí chvěly, než dokázala zašeptat: "Nezajímá tě, jestli maminku navždy ztratíš?"
Čtyři dlouhé roky Tereza nesla všechny rodičovské povinnosti sama, vstávala na noční krmení, zpívala tiché ukolébavky, starala se o každý pláč a potřebu. Za celou tu dobu si nevzpomněla na jediný nerušený noční spánek. Teď, po všech těch obětech, se jen divila, jestli ji její holčička ještě miluje.
Yolandě se zamračil nos v rozmrzelosti. "Už se mi chce spát," prohlásila. Než Tereza stačila zareagovat, Yolanda odběhla pryč a dveře její ložnice zabouchly. Tereza zůstala sama na schodech, nehybná, dutý chlad se jí šířil hrudníkem.
Brzy se z ložnice začal ozývat Yolandyn nadšený hlas. "Slečno Naomi, jdu do East Street Preschool! Můžete mě vyzvednout po práci. Je to hned u vaší kanceláře. A žádná miminka pro vás a tátu, ano? Maminka říká, že je to nebezpečné. Už to jednou se mnou udělala, takže to může udělat znovu. Opravdu se mi stýská po vašich pohádkách na dobrou noc a po vašich objetích."
Tereza stála před dveřmi ložnice, hrudník ji bolel, když si vzpomněla, jak si Yolanda dříve otřela její polibky. Věřila, že bez ohledu na to, co se stane s Charlesem, její dcera bude vždy její. A teď ji Yolanda také odstrkuje, stejně jako to udělal její otec.
Terezě konečně došlo, že všechny její oběti a snahy nebyly nic než vtip. Nikoho nezajímalo, co vytrpěla. Pohybovala se jako náměsíčná a sešla dolů. Sharon se natáhla, když viděla Terezin prázdný výraz, ale dostala jen tiché mávnutí na oplátku.
Jakmile Tereza vyšla z vily Joyacre, vytáhla telefon a zavolala Charlesovi. Zvonil a zvonil, ale nikdo neodpovídal. Obvykle by to po několika pokusech vzdala, ale dnes večer neustále mačkala červené tlačítko jako šílená. Když Charles konečně odpověděl, jeho hlas byl strohý: "Jsem zaneprázdněn. Pokud je to důležité –"
Charles ještě nedořekl, když se ozval Terezin hlas, ostrý jako střepy skla: "Sejdeme se. Teď." Klidný požadavek vybuchl v syrový křik. Charlesova tvář ztmavla při jejím výbuchu.
Když se Tereza konečně uklidnila, Charles odpověděl ledovým tónem: "Ať už je to cokoli, promluvíme si příští měsíc." Spojení se přerušilo dřív, než Tereza stačila odpovědět, a nechalo ji svírat tichý telefon.
To byl klasický Charles, který ji odřízl a nechal ji křičet do prázdna. Pět let toho ji vyprázdnilo. Rozvod byl jediná cesta.
Ale bude bojovat zuby nehty za Yolandu. I když se zdá, že Yolanda teď upřednostňuje Naomi, ty nesčetné noci, kdy konejšila uplakané dítě, stále něco znamenají. To pouto se nedá tak snadno zlomit.
Tereza se právě rozhodla, když Rolls Royce prudce zastavil u bran vily. Přes čelní sklo viděla Charlese za volantem a Naomi Yatesovou sedící vedle něj s kyticí květin v rukou.
Charles se setkal s Tereziným pohledem přes sklo, vzduch mezi nimi byl hustý tichem. V minulosti se Tereza příliš bála konfrontovat Naomiinu přítomnost. Teď už se o to nedokázala ani starat.
Po mučivém tichu Charles konečně vystoupil z auta. Zcela ignoroval Terezu a pohnul se, aby otevřel dveře Naomi. Ale Tereza ostře zavolala: "Charlesi. Musíme si promluvit."
Charles se dál pohyboval, jeho ruka už byla na klice dveří. Tereza popadla jeho zápěstí a strhla ho dolů. "Spi s každou ženou v tomhle městě, jestli chceš," vyplivla skrz zaťaté zuby, "ale ta tvá milenka se drží dál od mé dcery."
Konečně se na ni Charles podíval. Jeho pohled byl chladný, jeho hlas tichý a odmítavý: "Naomi by byla lepší matka než ty." S tím ji odstrčil a otevřel dveře auta.
Tereza stála jako přikovaná na místě, krutý význam jí docházel. 'Řekl snad, že Naomi by měla být Yolandina matka?'
















