Když mu ze rtů vyklouzlo slovo „máma“, Adamovi se ulevilo, že to nikdo neslyšel. Přece jen si musel hlídat reputaci. Nic tak absurdního v životě neudělal! Naštěstí se zdálo, že ji jeho konejšivá slova uklidnila. Přitulila se k němu, tiskla se mu k pasu a znovu usnula. Adam si nemohl pomoct, ale připadala mu až příliš závislá. Sklopil pohled a všiml si, že už nepláče. Jen ty její dlouhé řasy se ješ