Celininy zběsilé pohyby situaci jen zhoršovaly. Čím víc se snažila, tím pevněji se jí vlasy zamotávaly do knoflíku. Změnila polohu a s narůstající panikou se tahala za vlasy. Vtom se nad ní ozval Adamův hluboký, lehce chraplavý hlas: „Celine.“ Vyslovil její jméno. Škubnutím konečně přetrhla pramen vlasů a osvobodila se. Narovnala se a vyhrkla: „Co je?“ Adam se na ni podíval. „Byl to úmysl?“ Až teď