Sophie seděla na kraji židle, ruce sepjaté v klíně, snažila se zabránit jejich třesu. Cítila vlhkost v dlaních a v duchu se proklínala, že si nevzala kapesník. Přes stůl si tři tazatelé – dva muži a jedna žena – prohlíželi její životopis, jejich výrazy byly nečitelné.
Jedna žena, oblečená v přísném šedém kostýmku, začala s otázkami. „Slečno Felixová. Jste ta samá Sophie Felixová,“ zeptala se a upř
















