Sophie balancovala tác plný šálků s kávou a obratně se proplétala přeplněnou kavárnou. Místo hučelo životem a Sophie sotva měla chvilku se nadechnout, natož přemýšlet o tom zvláštním, nesmělém muži, který se v kavárně potuloval každé ráno už týden. Vždycky seděl u rohového stolu u okna a pošilhával po ní, když si myslel, že se nedívá. Nemohla ignorovat fakt, že ji zřejmě pozoruje, i když odvrátil