Rachel sotva popadla dech, když zazvonil zvonek, zvuk prořízl útulné bzučení rozhovoru v jejím obývacím pokoji. Vyměnila si rychlý, nervózní pohled se Sophií, která jí povzbudivě přikývla, a pak šla otevřít dveře. Liam tam stál, nenucený, ale bez námahy okouzlující, s vřelým úsměvem, který mu hrál na rtech.
"Ahoj," řekl, jeho hlas byl hluboký a uklidňující.
"I tobě ahoj," odpověděla Rachel, jejíž
















