Gabriel projížděl temnými ulicemi a myšlenky mu vířily v hlavě stejně rychle jako jeho auto. Adory zpráva: "Přijď domů, čekám," mu zněla v mysli a rozlévala v něm teplo, které už léta necítil. Představa, že tam je, že by s ní mohl strávit noc bez obvyklého napětí, v něm probudila něco hlubokého. Zaparkoval, vyběhl po schodech do svého bytu a zastavil se, aby se zhluboka nadechl. Konečně ji uvidí.