Gabriel zatínal čelist, když vedl matku do chodby, snažil se ovládat hlas, i když mu pod kůží pálila frustrace. "Mami," řekl napjatě, "ty jsi mě sem vážně pozvala, abych tu seděl a ztrácel čas s tou… s tou…" "Neříkej jí tak," přerušila ho Mabel varovným pohledem, hlas měla tichý, ale pevný. "Gabrieli, nevím, co se mezi vámi dvěma stalo. A upřímně, teď na tom nezáleží. Ať už to bylo cokoliv, musíš