Ronaldova kancelář byla tichá, ale prosycená napětím, tím druhem, který dokázal proměnit slova v ostré zbraně. Seděl u svého stolu a starožitné pendlovky v rohu mechanicky přesně odměřovaly sekundy, každý zvuk drásal Ronaldovy už tak roztřepené nervy. Jeho ramena, obvykle rovná s jistotou muže, který vybudoval impérium, se nyní shrbeně klonila dopředu, jako by nesla neviditelnou tíhu. Koutky úst s
















