Faye viděla ve tváři Blakea váhavý výraz a její tvář potemněla. „Promyslete si to, pane Woodsi. Jsme velmi přísní na finanční dohled Cape a tohle není výjimka. Máte své obavy, ale my také. Pokud to nechcete, můžeme naši spolupráci okamžitě ukončit.“ Blake chvíli bojoval, ale nakonec souhlasil s podpisem. Těch pět miliard dolarů bylo příliš důležitých. Navíc taková instituce jako konsorcium Cape by se přece nenamáhala kvůli malé společnosti jako Woods Corporate, že? „Podepíšu to.“ Blake nakonec poslušně podepsal. Faye se opřela do křesla a s úsměvem se mírně pohupovala. Po podpisu Faye vstala a natáhla k Blakeovi ruku. „Těším se na spolupráci. Woods Corporate obdrží finanční prostředky okamžitě. Zkontrolujte si prosím transakci později.“ Blake spěchal potřást Faye rukou s velkou vděčností. Faye vzala ruku s úsměvem zpět. „Tak na shledanou.“ Blake vzrušeně přikývl, hluboce se uklonil a opustil kancelář, aby se připravil na nadcházející úkoly. Faye se s chladným úsměvem posadila zpátky na židli. „Idiot.“ - Za soumraku. Po meditaci se Wilbur vydal dolů, aby se na večeři najedl venku. Když došel do obývacího pokoje, Jackson, Miranda, Yvonne a Blake si vesele povídali na pohovce. Wilbur na ně pohlédl a zamířil ven. Právě tehdy na něj Yvonne zavolala: „Wilbure.“ „Co se děje?“ Otočil se, aby se zeptal. Yvonne se zářivě usmívala. „Blake právě dostal pět miliard dolarů od konsorcia Cape.“ „Co to má společného se mnou?“ Wilburův výraz byl kamenný. Jeho postoj Yvonne okamžitě podráždil a v duchu si pomyslela: ‚Ten idiot je fakt osina v zadku.‘ „Wilbure, Blake dnes v noci zůstane u mě v pokoji. Snaž se nechodit ven, pokud se nic neděje. Nechtěla bych, abys viděl něco, co bys vidět neměl,“ řekla Yvonne výsměšným tónem a chytila Blakea za paži. Wilburův výraz potemněl, když přejel pohledem všechny v obývacím pokoji. Jeho tchán a tchyně však vypadali naprosto v pohodě. Yvonne se zářivě usmívala a Blake nebyl nic než arogantní. Nikdo to nepovažoval za ostudu a opovržení vůči Wilburovi měli vepsané ve tvářích. Po krátké odmlce si Wilbur povzdechl. „Dobrá, jsem s tím v pohodě. Zítra se rozvedeme.“ Yvonne měla obrovskou radost. „Radši ten slib dodrž! Uděláme to hned zítra ráno.“ Ve Wilburově očích probleskl náznak vražedného úmyslu. Odpověděl však chladně: „Když něco řeknu, je to definitivní. Ať nikdo z nás nelituje.“ „Litovat?“ Yvonne propukla v divoký smích a řekla: „Jediné, čeho lituji nejvíc, je, že jsem si vzala tebe, ty nulo.“ Yvonnin otec se také přidal: „Je to tedy dohodnuto. Zítra ráno se vy dva rozvedete.“ „Odcházíš s prázdnou,“ dodala včas Miranda. Wilbur s úsměvem zavrtěl hlavou a řekl: „Jak říkáte.“ Willowovi byli v extázi a Blake byl také škodolibý. Nejenže právě získal pět miliard dolarů, ale brzy budou jeho i Willowovi. Právě tehdy vešla do místnosti Chelsea. Uviděla výrazy ve tvářích všech a okamžitě se zeptala: „Co to děláte?“ „Wilbur právě souhlasil s rozvodem,“ usmála se Yvonne. Chelsea byla v šoku a otočila se na Wilbura. „Neslíbil jsi mi to?“ „Hloupá holka, takové věci nemůžeš vynutit. Nechme tomu volný průběh,“ řekl Wilbur s úsměvem. Chelsea nevěřícně zírala na své rodiče. „Opravdu to hodláte udělat?“ „Rozhodli jsme se. Když tu budeme držet toho líného příživníka, jen to zabrání tvé sestře a Willowovým v zářné budoucnosti. Bude to lepší, když bude ze hry,“ řekl Jackson. „Mami?“ Chelsea se podívala na matku. Miranda nasadila upřímnou fasádu a řekla: „Willowovi budou mít lepší budoucnost, když spojíme síly s Blakem. Děláme to pro štěstí tvé sestry a budoucnost naší rodiny. Prosím, pochop, o co nám jde.“ „Jak tohle můžete udělat?“ Chelsea byla opravdu rozzuřená a zařvala na ně. Ukázala na rodiče a sestru třesoucí se rukou a rozplakala se. „Willowovi by bez Wilbura nebyli nic. Nemáte svědomí, vykopnout ho jen tak?“ „O čem to mluvíš?“ Jackson stěží ovládal vztek a okamžitě k ní přistoupil, aby jí vlepil facku. Vzduchem se rozlehl ostrý zvuk a Chelsea si v omámení zakryla tvář. Přišla k sobě až po dlouhé době. Neměla už žádné slzy, jen hlubokou bolest v hrudi. Pohlédla na rodiče a zavrtěla hlavou. „V takové rodině nemůžu zůstat. Dělejte si, co chcete.“ Když to Chelsea řekla, odešla, aniž by se ohlédla. Jackson vypadal trochu zkroušeně, ale Miranda řekla: „Nech ji být. Za pár dní se vrátí, až si to promyslí.“ Wilbur se zamračil a pronesl beze spěchu: „Odcházím. Uvidíme se zítra na radnici u rozvodu.“ Když to řekl, vykročil ven. Miranda se chladně ušklíbla. „Zpřerážím mu hnáty, jestli se zítra neukáže.“ Jackson se rozzářil a řekl: „Pane Woodsi, má žena a já si jdeme odpočinout. Můžete si dál povídat s Yvonne. Nebudeme vám překážet.“ Když to řekl, Jackson odešel s Mirandou v závěsu a dvojice se rychle vrátila do svého pokoje. Právě tehdy byl Blake tak šťastný, když si jednou paží přitáhl Yvonne a vedl ji do jejího pokoje. Vlezl na ni v posteli a vzrušeně si svlékl oblečení. Yvonne ho spěchala zastavit. „Ne teď. Budu celá tvá, až budeme manželé.“ Blake to ani nenutil. „Dobrá, pokud tě to udělá šťastnou. Jsem v pohodě s tím, že ještě chvíli vydržím.“ „Ale, nebuď takový. Stejně budu brzy tvá. Kam ten spěch? Řekni, kdy by měla být svatba?“ Yvonne hrála ženušku. „Během několika příštích dnů. Zařídím to v okamžiku, kdy se s tím budižkničemu rozvedeš,“ řekl Blake bez váhání. Yvonne se k Blakeovi přitulila. „Miluji tě, Blakeu.“ „Taky tě miluji, Yvonne.“ Yvonnin výraz byl plný blaha, ale Blakeův pohled nesl něco trochu zlověstnějšího. Když Wilbur opustil dům Willowových, kráčel po ulici a poslal Chelsea zprávu. Řekl jí, aby se prozatím uklidnila někde jinde a nikam nespěchala. Chelsea nebyla schopná, ale byla mladá a dala se vycvičit. Její zásady a dětská nevinnost byly to, co měl Wilbur na ní nejraději. Lidé jako ona by pro něj v budoucnu byli nesmírně užiteční. Jen tak se Wilbur pomalu procházel po ulici a přemýšlel o tom, co přijde. Zanedlouho uplynula celá hodina. Právě tehdy se ozval hlasitý výkřik. Wilbur se otočil a uviděl malé dítě, asi čtyř nebo pětileté, uprostřed ulice, a auto se každou vteřinou blížilo. Řidič dupl na brzdy, ale vzhledem ke vzdálenosti by bylo dítě stále v nebezpečí. Wilbur se rozhodl v okamžiku, kdy tu scénu uviděl.