Wilbur se uchechtl. „Jistě. Zkusím se ovládnout.“ „S Blakem jsme se rozhodli uspořádat svatbu v resortu na ostrově Southlake šestnáctého tohoto měsíce a zveme tě,“ řekla Yvonne. Wilbur chvíli mlčel, než řekl: „Proč mě zvete?“ „Abys viděl, jak jsme s Blakem pro sebe dokonalí, samozřejmě. Zveme všechny členy elity Seechertownu. Přece by ses neodvážil ukázat?“ řekla Yvonne pyšně. Wilbur prohodil lehce: „Takže mě jen chceš ponížit.“ „Takhle tomu neříkej! Jen jsem chtěla, abys věděl, že sis milou holku, jako jsem já, nikdy nezasloužil. Jsi srab, jestli nepřijdeš. Parchante.“ Wilbur pochopil, kam tím míří. Yvonne si na něm vylévala zlost. Věděla, že těch pět milionů dolarů se Willowovým hodilo, ale nebyla ochotná to přiznat. Proto zacházela do krajnosti, aby ho ponížila a srazila dolů, aby sama vypadala lépe. Chtěla dokázat, že celou dobu dělala správná rozhodnutí. Jaký vtip! Wilbur si povzdechl: „Budu tam včas.“ S tím zavěsil telefon. Právě tehdy se dveře domu otevřely a vešla Faye s taškou nákupu. „Dobrý den, šéfe,“ řekla Faye uctivě. Wilbur se lehce usmál. „Byla jste nakoupit?“ „Nechtěla jsem, aby vaše jídla byla příliš obyčejná,“ řekla Faye. „Děkuji. To jste nemusela,“ ujistil ji Wilbur. „Samozřejmě, že musela! Taky musím jíst.“ Faye se přezula do pantoflí a uložila nákup do lednice, než zamířila nahoru, aby se převlékla do pyžama. Tentokrát měla na sobě hedvábné šaty, které sahaly až ke kotníkům. Výstřih byl střižený nízko a odhaloval její hladká ramena. Vlasy měla vyčesané do drdolu, takže vypadala jako bohatá panička. Faye byla v oblasti módy opravdu žena s vkusem. „Jdu udělat večeři,“ informovala Faye Wilbura s úsměvem, než zamířila do kuchyně. Wilbur přikývl, zatímco seděl v obývacím pokoji a sledoval televizi. Velmi brzy Faye připravila jídlo z kuřete a hrášku s bramborovou kaší. Bylo to jednoduché jídlo, ale vypadalo lahodně. Když prostřela stůl, Faye se elegantně posadila. Žena jako ona měla ladné způsoby i při jídle. „Neumím vařit tolik věcí. Omlouvám se,“ řekla Faye s omluvným výrazem. Wilbur spěšně řekl: „Ale, tohle je už tak úžasné.“ Poté se pustil do jídla a v duchu si pomyslel, že kouzlo ženy jako Faye je víc, než by většina lidí snesla. Faye se po pár soustech podívala na Wilbura. „Šéfe, objevili jsme problém.“ „Jaký problém?“ řekl Wilbur při žvýkání. Faye položila vidličku, na chvíli se odmlčela a řekla: „Několik ředitelů tajně zkopírovalo Blakeův pevný disk poté, co se dostali do Woods Corporate, a zjistili jsme, že má návrh s názvem Willow Corp.“ „Co je to za návrh?“ „Prověřil finanční situaci Willow Corp a plánuje se přiženit do rodiny Willowů, aby získal podíly ve společnosti.“ „To všechno napsal do toho návrhu?“ Wilburovi se tomu těžko věřilo. Faye zavrtěla hlavou. „Ne tak docela, ale byly tam věci o svatbě s Yvonne Willow, zástupkyní společnosti. Jde o to, že si ji plánuje vzít a skupovat podíly společnosti, dokud nebude většinovým akcionářem, a pak se rozvést. Má dokonce připravený návrh na rozvod. Je to velmi podrobné. Jsem si docela jistá, že se pokusí legálně uchvátit celou společnost.“ Wilbur byl ohromen. Ačkoli ho to napadlo, nečekal, že Blake bude tak důkladný. Ještě se ani nevzali, ale on už měl připravené rozvodové papíry. Po krátké odmlce podal Wilbur svůj talíř Faye. „Mohl bych prosím dostat víc brambor?“ Faye mu naplnila talíř a Wilbur se znovu pustil do jídla. Faye to už nevydržela a zeptala se tichým hlasem: „Šéfe, vy a Woods Corporate...“ Wilbur pohlédl na Faye, která rychle sklopila zrak a pokračovala v jídle. Wilbur si vzal další sousto. „Yvonne je moje bývalá žena. Dnes jsme se rozvedli a ona si bere Blakea Woodse.“ Fayina vidlička a talíř s rachotem dopadly na podlahu, zvuk prořízl vzduch, jak se talíř roztříštil na kusy. Nemohla uvěřit vlastním uším. Jak hloupá musela Yvonne být, aby se rozvedla s Wilburem a znovu se provdala za Blakea? Nicméně tento objev zodpověděl spoustu otázek, které ji v posledních dnech trápily. Takže ti dva idioti udělali takovou věc. Faye pečlivě volila slova a řekla: „Šéfe, takovou ženu nepotřebujete.“ Wilbur se usmál. „Shromážděte všechny důkazy, které máte. Slíbil jsem, že se zúčastním jejich svatby. Musím jim přinést pořádný dar.“ „Rozumím.“ Faye okamžitě pochopila, co je jejím úkolem. V duchu ty dva idioty litovala. Po večeři odnesla Faye nádobí do kuchyně, zatímco si Wilbur zapálil cigaretu a mlčky ji vykouřil. Když byla hotová, Wilbur řekl: „Tvrdě jste pracovala. Jděte si odpočinout.“ Poté se vrátil do svého pokoje. Faye oněměla, ale nezbylo jí než jít zpátky nahoru do svého pokoje. Ležela v posteli a nemohla pochopit, proč by Yvonne Willow udělala takovou hloupost. Wilbur měl nekonečný přísun bohatství a bylo prokázáno, že má jakési nadlidské schopnosti. Kromě toho to byl docela pohledný a mužný chlap. Poté, co ho za poslední dva dny poznala, si Faye uvědomila, že je to docela vychovaný chlapík. Nikdy se nedíval na její tělo příliš dlouho a nikdy nezpůsobil, že by to mezi nimi bylo trapné. Byl to opravdu velmi slušný chlap. Kde na světě by žena našla takového manžela? Nejenže Yvonne propásla svou šanci, ale dokonce klesla tak nízko, že udělala něco takového, aby Wilbura vyprovokovala. Ne, nebyla jen idiopatická. Byla nenávratně vygumovaná. Právě když Faye fantazírovala, zazvonil jí telefon. Podívala se, kdo volá, a zvedla to. „Slečno Yves, ve Woods Corporate jsme našli něco nového,“ řekla její sekretářka. „Co to je?“ „Woods Corporate má problémy s daněmi a účetnictvím, a je to docela zlé.“ „Dobře. Důkazy pečlivě uschovej a nevaruj Blakea.“ „Rozumím, slečno Yves.“ „Jo a přiveď lidi, kteří mají na starosti daňové oddělení a hospodářskou kriminalitu. Musím něco nahlásit.“ „Dobře, slečno Yves.“ Faye zavěsila a lehce si pro sebe odfrkla. „Čas vypršel, Blakeu a Yvonne. Budete toho litovat.“ Ležela v posteli, převalovala se a nemohla usnout. V mysli se jí vybavoval obraz Wilburovy tváře a její tvář byla čím dál červenější. Další ráno. Wilbur se probudil včas jako obvykle. Provedl ranní hygienu a šel do obývacího pokoje. Tam ho přivítala Faye oblečená v lila kancelářském kostýmku. Její tužková sukně hezky zvýrazňovala její křivky. „Jste vzhůru brzy, slečno Yves,“ pozdravil ji Wilbur s úsměvem. Faye se lehce uklonila, když k ní Wilbur přistoupil. Viděl dva tmavé kruhy pod Fayinýma očima, takové, které se těžko skrývají i s použitím korektoru. „Co se děje? Moc jste se v noci nevyspala?“ zeptal se Wilbur. Faye zrudla až po krk. Okamžitě sklopila hlavu. „Včera v noci volala má sekretářka a řekla, že je problém s účetnictvím a daněmi Woods Corporate. Na dnešní odpoledne jsem pozvala lidi z daňového úřadu a oddělení hospodářské kriminality.“ „Aha. Je to zlé?“ Wilburův zájem byl okamžitě probuzen.