Iris: Kdyby mi byl tehdy někdo řekl, že budu nervózní jen z toho, že si mám sednout, řekla bych mu, že je blázen. Sedět uměl přece každý, dokonce i děti. Ale v tu chvíli jsem se bála a trápila se tím, jak se věci vyvíjejí. Měla jsem pocit, že mě všichni sledují, a teoreticky to byla pravda. Všichni mě skutečně sledovali. Zvlášť Dean… Když jsem se na někoho dívala, jeho oči se s mýma setkaly každýc