Iris:
„Jsi v pořádku, Irisi?" zeptala se máma a podala mi šálek kávy, čímž mě překvapila, když ke mně přistoupila. Seděla jsem sama v pracovně a dívala se z okna, jak lilo.
Moji rodiče nebyli hloupí, věděli, že mě něco trápí, a naštěstí se máma ujala iniciativy a postarala se o Lillian, zatímco jsem se snažila uklidnit. Uplynulo už několik hodin od našeho příjezdu, a přesto jsem se nedokázala niko
















