Iris:
Srdce mi divoce tlouklo o žebra, když jsem kráčela k autu, a cítila jsem, jakoby mi na ramenou ležela tíha celého světa. Ta vina, kterou jsem cítila, byla taková, že jsem ji v takové situaci ani nedokázala vysvětlit, hlavně proto, že jsem věděla, že tohle bych normálně neudělala.
Jednání v hněvu bylo něco, proti čemu jsem se naprosto stavěla, a věděla jsem, že tentokrát to bylo zbytečné. Zvl
















