Mariana: „Co chceš, Arthure?" zeptala jsem se bratra, který vstoupil do mého pokoje, aniž by se obtěžoval zaklepat. Byla jsem na to už zvyklá. Pro něj, pokud jsem nebyla za svou zástěnou a nebyla u Deana, kde věděl, že mi tři služebné pomáhají se obléknout, tak jsem byla slušná. Ale to nic neměnilo na tom, že už jen to, že je v mém pokoji, mě v tuto chvíli dost otravovalo. Už tak jsem byla zlomená