"Proč?" zeptala se Iris a tázavě zakroutila hlavou na svého manžela, snažíc se pochopit, proč se na ni tentokrát zlobí. Její manžel si balil věci a chtěl odejít z domu, aniž by jí řádně vysvětlil, co se děje. Ani se nepohádali; proto nechápala, v čem je tentokrát problém. "Deane, prosím, nedělej to." prosila a snažila se ho chytit za ruku. Její manžel rychle ucukl rukou a zamračil se na ni. "Nikdy jsem tě nemiloval a nikdy nebudu. Ty i já víme, že naše manželství skončilo dávno předtím, než vůbec začalo." řekl a připomněl jí, že jejich manželství bylo domluvené. Doufala, že ji časem začne milovat, modlila se, bojovala, stála pevně, snažila se ho k sobě nalákat, ale nic nefungovalo. Ten muž byl chladný jako led, co se jí týče, a to si nedokázala uvědomit. Položila si ruku na břicho, když cítila, jak se jí nafukuje. Nechtěla za nic na světě přijít o další těhotenství. Tentokrát o tom Dean ani nevěděl, nechtěla mu dávat naději jako dřív, jen aby ho zase ztratila, kdyby potratila další jeho dítě. Ztratila už přehled o tom, kolikrát potratila, ale tohle bylo její poslední odhodlání. Věděla, že by se jí Dean střízlivý ani nedotkl a spal s ní jen proto, že byl opilý. Stále si tu noc dobře pamatovala. Její manžel, muž, kterého hluboce milovala, jí do ucha sténal jméno své milenky, když si ji představoval, než se uvolnil. Stále si pamatovala tu bolest a ponížení, které cítila, ale nikdy se o tom s ním nezmínila. Druhý den ráno, když se oba probudili, se na ni muž ani nepodíval. Ani nevzal na vědomí fakt, že je v posteli. "Deane, my dva jsme se snažili. Já jsem se snažila, roky jsem se snažila tě uspokojit. Ale…" "Tak s tím přestaň." řekl a zastavil ji. Podívala se na své nohy, vyhýbajíc se jeho očím, když se jí do očí hrnuly slzy. Sevřela si tričko, když se cítila slabá. Skutečnost, že věděla, co se musí udělat, nenáviděla. Ten muž už měsíce trval na tom, aby podali žádost o rozvod, a chtěl, aby to skončilo na jednom sezení. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, bylo, aby se oba na rozvodu dohodli, čímž by se stal "vzájemným", a i když ji to vnitřně ničilo, věděla, že se to musí udělat. Nemělo smysl bojovat za vztah, který skončil. Ten muž ji ani nechtěl, a to věděla. Podívala se na muže, než si otřela slzy, její mysl se soustředila na jediný cíl, který měla na mysli. Chtěla si nechat své dítě a byla odhodlaná vybudovat si vlastní rodinu. Ten muž ji možná zlomil, udělal to už tolikrát, kolikrát to žádný muž nikdy předtím neudělal, a poslední, co chtěla, bylo vypořádávat se s další bolestí. Naštěstí věděla, že má podporu svého otce, ale to neznamenalo, že to bude snadné. V žádném případě nebylo. Její matce se nebude líbit, že souhlasila s rozvodem. Ta žena věřila, že každé manželství má své konflikty a že všechno má řešení. Ale Iris s jistotou věděla, že tohle manželství skončilo, a ať už se to její matce líbilo, nebo ne, nebude v něm pokračovat. Pokud měla vychovávat své dítě v rozumném prostředí, musela zajistit, aby ho vytvořila především pro dítě, a proto bylo nejlepší volbou odejít. Měla vychovávat své dítě co nejdále od všech těch temných vzpomínek, a jednoho dne, pokud by se její dítě rozhodlo chtít vidět svého otce, byla by více než ochotna tuto myšlenku připustit. Toho muže ani nezajímalo, že jí zlomil srdce, když se otočil ke svým věcem a ukládal je do kufru. Věděla, že jde za tou ženou, svou milenkou, ženou, které se nějakým způsobem podařilo získat jeho srdce. Ariana. "Chtěl jsi podat žádost o rozvod?" zeptala se, čímž Deana zmátla. Přestal si balit věci a otočil se k ní čelem, zjevně překvapený tím, na co se ptá. Na vteřinu ho zabolelo na hrudi a měl pocit, jako by se mu dech zasekl v hrdle. Ten muž přikývl a založil si ruce na hrudi, čekajíc, co řekne. Položila si ruku na hruď a ignorovala bolest, kterou cítila v žaludku a na hrudi. Musela stát pevně, aby se postarala o své dítě. Zlomené srdce by jí neprospělo a neustálé hádky by ji jen zlomily. "Pamatuji si, že jsi měl kopie těch papírů předtím? Chtěl jsi, abych je podepsala." řekla, upírajíc na něj oči a ignorujíc veškerou bolest, kterou v tu chvíli cítila, když ji srdce prosilo, aby to nedělala. Věděla, že to musí udělat, pro své dítě, srdce a zdravý rozum to musela udělat. Dean si prohlédl její výraz, nejistý, co říct, než přikývl. "Ano." řekl a téměř okamžitě toho litoval. Věděl, že si je dobře vědoma toho, že je má. Nemělo smysl o tom teď lhát. "Podepíšu je a vypadnu z tvého života, Deana Andino." řekla a dívala se mu přímo do očí, "takže, prosím, dej mi je. Ukončeme tohle manželství vzájemně…"