Iris: Usmála jsem se, když jsem se podívala na svou dceru, která ležela na břiše a sledovala kreslený film v televizi, smála se některým scénám, jak se dívala. Její andělský úsměv a smích mi zdály se mi díky boží milosti hrubosti dlouhého týdne o něco snesitelnější. Donutilo mě to na chvíli zapomenout, že jsem sem přišla nebo mám povinnosti, které mám, a to jsem nemohla jinak než ocenit. My dvě js