Můj otec smykem zastavil na kraji malé mýtiny s pařezem uprostřed. Seskočila jsem z Lokiho hřbetu a on se odbelhal, aby se přeměnil. Vrátil se ke mně a ukázal na střed. „Jdi si sednout.“ Přikývla jsem a vešla do mýtiny. Stíny stromů byly stále hluboké, slunce teprve pronikalo nad koruny stromů. Otřásla jsem se, ne chladnější teplotou, protože vlci hoří horkem, ale z pocitu lesa. Připadalo mi, že t