Pohlédla jsem na tu ohromující krásku a cosi ve mně přeskočilo. „Měsíční Bohyně?“
„Věděla jsem, že jsi chytré štěně.“ Usmála se na mě a zdálo se, že její tělo pulzuje světlem. „Teď mi pověz.“
„Nemůžu se spojit s přírodou… Nebudu moct zachránit svého otce. Nebudu moct zachránit sebe.“ Skryla jsem obličej do dlaní a chtělo se mi brečet. „Bohyně?“
„Ano, má drahá dívko.“
„Proč?“ Vypravila jsem ze sebe
















