Když jsme dorazily do obchodního centra, vešly jsme do obchodu s oblečením. „Potřebuju nový šaty.“ Cassie mě zatáhla dozadu a začala se přehrabovat v regálech. „Proč potřebuješ nějaký z těchhle šatů?“ Sundala jsem jedny šaty z regálu a přidržela si je na těle. Šaty obepínaly postavu a dole se rozšiřovaly. Byly to nádherné formální šaty ve stylu mořské panny, ale bílá nebyla moje barva. „Tvůj ples na uvítanou.“ Cassie popadla krátký růžový kousek, který by s jejím tónem pleti vypadal hrozně. „Polož to a co tím myslíš ples na uvítanou?“ Cassie zamrzla a pak se pomalu otočila zpět ke mně. „Neříkej tátovi, že jsem ti to řekla.“ Spěchala zpět ke mně a popadla mě za ruce. „Sakra, věděla jsem, že to pokazím. Jsi moje nejlepší kamarádka a věděla jsem, že to pokazím.“ „Klid.“ Zasmála jsem se. „Nikdy bych tátovi neřekla, že jsi něco pokazila.“ Ovinula jsem ruce kolem jejích ramen a zatřásla jí. „Cassie, uklidni se a prostě mi to řekni.“ Usmála se a přikývla. „Měla jsem tě vzít na nákupy šatů na překvapivou uvítací párty dnes večer. Znáš svýho tátu.“ „To jo. Proto by mě to nemělo překvapovat.“ Usmála jsem se a pak jí vytrhla ty růžové šaty z rukou. „Ale tohle, tohle se musí vrátit a musíš mi slíbit, že se toho už nikdy nedotkneš.“ Pověsila jsem je zpět na regál. Začala jsem se přehrabovat v šatech a vytáhla jsem bledě zlaté pouzdrové šaty, které by jí vypadaly naprosto úžasně. „Tady, zkus si tyhle.“ „Já nevím, Amy.“ „Poslouchej svou nejlepší kamarádku.“ Postrčila jsem ji zpět ke zkušebním kabinkám a pak jsem se podívala do regálu pro sebe. Blaženě jsem si prohlížela výlohy, když jsem uslyšela hlas, ze kterého se mi zježily chlupy na zátylku. „Okamžitě to sundej.“ Cítila jsem tu moc v tónu a pak jsem uslyšela Cassiein sladký hlas, jak se chvěje. „Nemáš rozkazovat jinému vlku. Nejsi v pozici, abys mohla něco vyžadovat od slabších vlků.“ Cassiein hlas zněl bolestně. „No tak sundej ty zasraný šaty a nebudu.“ Nix byla v plném vzteku, když jsem obešla zeď a uviděla jsem Cassie, jak ji drží obličejem ke zdi s vrčící rusovlasou vlčicí za ní s jejími kumpány. „A proč by to měla dělat?“ Vystrčila jsem ruku dopředu a prohlédla si nehty, jak strach provoněl vzduch. Za boží milosti. Pomalu se všechny vlčice otočily a pak se konečně Amanda otočila se sladkým úsměvem. „Amy, vítej zpět.“ Vyplázla jsem na ni ret. „Proč se dotýkáš Cassie?“ Usmála jsem se na ni pomalu. „Konkrétně, proč se snažíš vzít šaty, které jsem pro ni vybrala?“ „Ty jsi vybrala tyhle šaty? Jsou úžasný.“ Přikývla jsem. „Já vím. Proto jsem je vybrala. Perfektně se hodí k Cassie.“ Přešla jsem k ní a odtáhla Cassie od davu žen. „Nech mě se na tebe podívat.“ Viděla jsem strach v jejích očích a Nix zavrčela. Nikdo se nedotýkal naší kamarádky. Cassiein vlk, Nora, byla bázlivá hnědá vlčice, které se Nix zalíbila. „Jsi ohromující. To jsou ty šaty.“ „Počkej.“ Amanda přešla k nám. „Viděla jsem ty šaty na Cassie a myslela jsem si, že se to tluče s jejím obvyklým stylem.“ „A myslela sis, že by ti slušely víc?“ Ušklíbla jsem se, když se Amanda snažila podívat se mi do očí a selhala. Cítila jsem, jak se její aura zvedla o stupeň a Cassie zakňučela. „No, to je smůla. Měly jsme je první.“ Snažila jsem se to zvládnout bez soutěže o to, kdo má většího, ale Amanda znovu zesílila svou auru. Cassie zakňučela a podívala se na mě. „Můžu si vybrat jiný šaty. To je v pořádku.“ Otočila se, aby si šaty sundala, a já jsem zahlédla záblesk triumfu na Amandině tváři. „Ne. Pokud je nechceš, koupím si je pro sebe. Vzala jsem je první. Takže jsou moje. Amando, chápeš, že jo?“ Usmála jsem se na druhou vlčici a cítila jsem její frustraci. „Dobře, Amy. Jsou tvoje.“ Cassie se na mě usmála, než se vrátila do šatny a sundala šaty, než mi je podala. „Chtěla sis něco vyzkoušet?“ „Ne, jenom si koupím tyhle dvoje šaty a můžeme se jít podívat na šperky.“ Usmála jsem se na shluk žen. „Doufám, že si dneska večer najdete šaty.“ Pak jsme odešly. Jakmile jsme byly z doslechu, vypustila jsem vrčení, které jsem zadržovala. Vzduch mi duněl mezi rty a Cassie sklonila hlavu. Trochu mojí aury uniklo a cítila jsem se provinile, ale byla jsem rozzuřená. „Nezlob se, Aim.“ Cassie se natáhla pro mou ruku a sledovala jsem, jak jí oči ucuknou, když uviděla Nixino zlaté oko, jak na ni zírá. „Ona se nezlobí, maličká.“ Nixino kouřové hlas přišel z mých rtů. Převzala kontrolu, když jsem ztratila nervy. „Já ale ano. Aby si takový slabý vlk myslel, že je v pořádku ovládat svou moc takovým způsobem, když není ani v hodnosti. Co se stalo s tvojí smečkou?“ Co se stalo se smečkou mého otce? „Bez Luny se vlčice, které jsou nespárované, chovají takhle. Myslí si, že čím víc moci ovládnou, tím je pravděpodobnější, že si najdou partnera.“ Cassie sklonila hlavu. „Nic z toho, maličká. Nekloň se přede mnou.“ Nix jí zvedla hlavu a otřela naši tvář o její, čímž na ni vetřela naši vůni. „Jsi naše. Ostatní vlčice by od tebe neměly nic vyžadovat. Není to způsob vlků, pokud nejsi v hodnosti. Všichni ostatní jsou si rovni.“ „Tady ne.“ Cassie si utřela oko a pak se otočila, aby se na mě usmála. „Může se Amy vrátit, Nix? Musíme se připravit na dnešní večer.“ „Samozřejmě.“ Nix ustoupila do pozadí mé mysli. Ale už byla v hovoru s Lokim. Věděla jsem, že nás čeká zajímavý rozhovor s mým otcem dnes večer.