"Žila jsem jiný život a zemřela jsem." Koktala jsem slova a cítila, jak otec ztuhl. Rychlý pohled na Ronnieho mi prozradil, že zamkl dveře a mával rukama. Cítila jsem, jak se vzduch zastavil, ale soustředila jsem se na otcovy oči. "Dnes ráno jsem se probudila šest let v minulosti poté, co jsem žila do svých čtyřiadvaceti let a vychovala si vlastní štěně, jen abych viděla, jak mi ho můj druh vyrval z těla." Otcovy a Ronnieho vrčení otřáslo stěnami, ale zvedla jsem ruce. "Zradil mě kvůli mé nevlastní sestře, která ho přesvědčila, že jsem podváděla a štěně není jeho, takže nás oba zabil stříbrnými skalpely a zároveň zabil veškerou lásku, kterou jsem k němu chovala." Vzhlédla jsem k otci a po tváři mi stekly slzy. "Štěně." Jeho hlas byl zastřený, ale zvedla jsem ruku. "Nechci, aby byl mým druhem, tati. Vím, že to nepřežiju. Potřebuju to změnit. Všechno, a začíná to skrytím mé vůně. Řekla jsem mámě, co potřebuju, a ona ti zavolala. Jak mi pomůžeš?" Začínala jsem panikařit. "Nechci umřít. Nechci, aby mi štěně vyrvali z břicha jen proto, aby na něm cítil sám sebe. Nechci stvořit život jen proto, aby mi ho vyrvali, tati. Nemůžu." Má duše se trhala, a i když chci pomstu, tohle bylo poprvé, co jsem mohla opravdu truchlit nad ztrátou svého štěněte. "Zlato." Ronnieho hlas byl sotva šepot a pak jsem cítila, jak otec ztrácí kontrolu. "Kdo?" Jeho hlas byl čistá temnota z hlubin pekla. Pěstí uhodil do stolu, až tlusté dřevo zapraskalo, a vzhlédla jsem, abych zjistila, že se na mě dívá otcův vlk. "Kdo ti ublížil, moje štěně? Kdo zabil mého vnuka?" Lokiho hlas byl hlubší, než jsem kdy slyšela, a jeho oči slibovaly odplatu. "Brandon, syn alfy." Zašeptala jsem poslední kousek a všechno do sebe zapadlo. Vzduch se vrátil a otcův vlk se přeměnil do své černé podoby. Vykřikla jsem a Ronnie skočil před dveře. Loki zavrčel, ale Ronnie se držel pevně. "Nemůžeš ho jít zabít za něco, co se ještě nestalo, Loki. Víš, jak to funguje. Sám jsi si tím prošel." Ale Loki jen zavrčel. "Tati, prosím." Prosila jsem. Věděla jsem, že pokud se dostane ven, Brandon a Shannon budou mrtví a rada mu bude stát za dveřmi. Loki se na mě otočil a zjemnil se při pohledu na zkázu, kterou viděl v mé tváři. Přešel ke mně a olízl mi slzy z tváře, než se vrátil za stůl a znovu se přeměnil. "Omlouvám se, Amy, na chvíli jsem se ztratil." Otevřel dveře a vklouzl do nějakých šortek. Otřel si obličej, než se posadil zpět. "Asi je řada na nás, abychom s pravdou ven." "Tati?" Popotáhla jsem a vzhlédla k němu. "Nejsem jen vlk, i když, jak vidíš, Loki je velmi velkou součástí mě." Jeho smích byl slabý, ale já jsem se jen usmála. "Moje matka byla šamanka našeho lidu, čarodějka, a můj otec ji musel mít. I kdyby to bylo jen na jednu noc. A já jsem se narodil." "Čarodějka?" Spustila jsem ruce a on se jen malinko smutně usmál. "Jo. Měla bys ji ráda, ale čarodějky nežijí jako my. Mají životnost člověka, jen záblesk v pánvi. Odešla dávno předtím, než jsem potkal tvou matku." Zavrtěl hlavou. "Jedna z jejích sil byla přesně to, co jsi popsala, druhá šance. Bohyně Měsíce nám předala stejné síly. Měl jsem je, když jsem byl ve tvém věku." Trhla jsem sebou, když přikývl. "Cože?" "Nikdy jsem tvou matku nepodvedl." Jeho slova byla jemná. "Alfa přikázal vlkovi, aby předstíral, že ano, když za mnou přišla a řekla mi, že je těhotná. Vidíš, v mém prvním životě jsem s ní zůstal a měli jsme tři úžasná štěňata, ale jedné noci moji nepřátelé zaútočili a všichni čtyři jste byli zavražděni." Jeho polknutí bylo těžké. "Tati." "Nemohl jsem tě ztratit, ne všechny moje štěňata, takže když jsem se probudil čtyři roky v minulosti, jednal jsem. Byla jsi jen miminko. Nikdy jsem neměl tvoje bratry nebo sestru, což mě na čas zlomilo. Ale měl jsem tebe." Potlačil slzy, když jsem se natáhla k jeho boku. "Řekl jsem tvé matce, že jsem ji zradil." "Říkala, že to cítila." Pomalu přikývl. "Když vlk zradí svého označeného druha, druh cítí tu nejhorší bolest, jakou si lze představit." "Ano, to cítí." Zavrčel Ronnie a já jsem se otočila zpět k jeho obličeji a něco jsem si uvědomila. "Máma a Morgan." "Nestává se to dost často na to, aby se z toho dělala velká věc." Zamručel táta. "Ale stává se to dost často na to, abys cítil tu bolest." Zavrčel Ronnie. "Máma to neví." Objala jsem otce kolem ramen. "Nikdy by to neudělala, kdyby to věděla." "Vím, princezno, ale nemůžeš jí to říct. Jsem si jistý, že jsem minul osud, protože jsem se dostal přes svou smrt...ale teď, teď by jí zlomilo srdce, kdyby zjistila pravdu." Táta mě stiskl. "Takže cítila, jak sis vzal jinou ženu?" Objala jsem ho zpět, ale on jen zavrtěl hlavou. "Použil jsem svou moc, abych předstíral bolest. Plakala uvnitř našeho pokoje a já jsem byl v pokoji vedle a lámal si vlastní srdce." "Tati?" "Ztratit ji a tebe, nebo ztratit všechno. A věděl jsem, že svou holčičku ještě uvidím." Táta se odtáhl. "Ale každopádně, neříkal jsem ti to, abys mě litovala, ale abys věděla, že máš taky moc. Moc skrýt svou vůni, alespoň. Ale naučím tě, jak ji ovládat letos v létě." "Děkuju, tati." "Ještě mi neděkuj. Letos v létě budeš mít pravděpodobně to nejhorší, co jsi kdy zažila, ale z dlouhodobého hlediska tě to zachrání." "Až bude všechno hotovo, potřebuju, abys mi něco slíbil, tati." "Co to je, dýně?" Táta mi vždycky říkal nové přezdívky, když se bál. "Až udělám, co potřebuju, řekneme mámě pravdu." "Zlato, to nemůžeme." "Je silnější, než si myslíš. A nikdy se nepohnula dál. Začala si s Morganem jen proto, že si myslela, že potřebuju ochranu muže v nové smečce. A nelíbila se jí pozornost, které se jí dostávalo od Alfy." Táta zavrčel a znovu uhodil do stolu a pak přikývl. "Dobře. Řekneme jí to." "Děkuju, tati." Políbila jsem ho na tvář. "Teď se jdi ubytovat, začneme zítra ráno, ale znám někoho, kdo buší na dveře smečky, aby se s tebou pokusil setkat." Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. Cass byla moje nejlepší kamarádka a spřízněná duše. "Cass?" "Už se nemůže dočkat, jakmile uslyšela, že přijíždíš, tak se jdi podívat." "Miluju vás dva." "A my milujeme tebe, zlato." Ronnie mě políbil na hlavu. "Zabil bych tvého alfa druha, kdybych mohl." "Začal bys válku." Zavrtěla jsem hlavou a odešla s posledním objetím od táty.