Jakmile válečníci vyvedli ty tři z místnosti, lékař a sestry nás s Ronniem ještě jednou zkontrolovali a pak také odešli. Konečně jsem se zhroutila na postel a Ronnie s otcem se postavili přede mě. „Jsi v pořádku?“ Táta se na mě upřeně díval, dokud jsem nepřikývla. „Jsem jen vyčerpaná. Jak to všechno zvládáš ty?“ Gestikulovala jsem k nim oběma. Můj táta se otočil k Ronniemu a poplácal ho po rame