Po tréninku jsem zamířila zpět do smečkového domu a nahoru do otcovy kanceláře. Zpoza dveří jsem slyšela hlasy, takže jsem se opřela o zeď vedle dveří a čekala, až skončí kdokoliv tam byl. Zpozorněla jsem, když jsem uslyšela své jméno. „Opravdu necháš Amy vést naši smečku?“ ozval se sladce nosový hlas. „Naši smečku?“ zeptal se otec tiše a zmateně. „Ano, miláčku. Naši smečku. Slíbil jsi, že mě uděl