Všechno se mi v hlavě točilo, když jsem se vracela do ložnice. Vlčice chystaly převrat. Můj otec se díval jinam, aby nalákal matku zpět. A teď tu byla vlčice, která dělala něco podezřelého. Když vím, že čarodějnictví je skutečné, možná se něco děje. Vrátila jsem se do pokoje a uviděla jsem Cas v slzách. „Co se stalo?“ Pospíchala jsem k posteli. „Nic. Jen nechci, abys odjela.“ Otřela jsem jí tvář a zasmála se. „Proč se už teď bojíš konce léta, když jsem teprve přijela?“ Zhroutila jsem se vedle ní na postel a poslouchala její vzlyky. „Já vím, je to hloupé.“ Ale cítila jsem v pokoji lehký náznak strachu a věděla jsem, že něco bylo řečeno. „Kdo sem přišel, když jsem byla pryč?“ Viděla jsem, jak se napnula, ale pak se uvolnila. „Nikdo.“ Odvrátila pohled a strach zmizel. Jako by ovládla své emoce. „Mluv se mnou. Nemůžu ti pomoct, pokud to nevím.“ Zašeptala jsem jí, když jsem si propletla prsty s jejími. „Stejně nemůžeš pomoct. Brzy odjedeš a my tu zase budeme samy.“ Její ruka se mi pevněji stiskla. „Ne samy. Budu mluvit s beta a gama samicemi a společně dáme smečku do pořádku, než odjedu.“ Tohle nebude pokračovat, pokud tomu budu moct zabránit, za boží milosti. „Opravdu?“ Slyšela jsem v jejím hlase malý záblesk naděje. „Opravdu. Už jsem mluvila s tátou. Tohle všechno skončí.“ Jako alfa šel tenhle mocenský posun proti všemu, za čím jsme si stáli. Jediní, kteří mají dost moci k ovládání, by měli být v mocenské struktuře. Všichni ostatní jsou si rovni. Tak to zamýšlela Měsíční bohyně. Tak by to mělo být. „Teď mi řekni, co se s tebou děje.“ „Nemůžu.“ Zašeptala mi zpět a konečně mi to všechno docvaklo. „Kdo ti co řekl?“ „Nikdo.“ Zase z ní unikl strach a ona se posadila. „Nenuť to, Amy. Prosím.“ Dívala jsem se na svou nejlepší kamarádku, svou spřízněnou duši, jak mě prosí, abych to nenutila. „Fajn.“ Ustoupila jsem. Co jiného jsem mohla dělat? „Pojďme se připravit.“ Vytáhla jsem ji a převedla k židli před mým toaletním stolkem. „Nekoukej se.“ Cas jen zavrtěla hlavou a zavřela oči, zatímco jsem se pustila do práce. Začala jsem s jejími vlasy. Použila jsem fén, abych je dosušila, a pak jsem je natočila. Jakmile byly natočené, spletla jsem jí vlasy a sepnula je do volného účesu s vypadávajícími kudrlinami. Pak jsem se pustila do jejího líčení. Jemné hnědé a zlaté odstíny zvýraznily její jasně modré oči. Její jemné blond vlasy byly upravené a vypadala ohromující. Dokončila jsem ji jemnou růžovou rtěnkou a pak jsem ustoupila. „Vypadáš nádherně.“ Chtěla se otočit, ale já jsem ji zatáhla zpět, aby se mi postavila čelem. „Zatím se nekoukej.“ Šťouchla jsem ji do obličeje a ona se zachichotala. „Zavři zase oči.“ „No tak.“ Zamračila se a já jsem zavrtěla hlavou, jako by mě mohla vidět. „Ne. Žádné koukání.“ Vytáhla jsem ji a položila na postel. „Můžeš otevřít oči, zatímco se budu připravovat já, pokud slíbíš, že se nebudeš dívat do zrcadel.“ „Fajn.“ Cas si odfrkla a otevřela oči a já jsem se zasmála. „Chci, abys měla plný efekt, ale pochybuju, že chceš sedět se zavřenýma očima, zatímco se budu připravovat já.“ Přešla jsem zpět k toaletnímu stolku a rychle jsem si vysušila a natočila vlasy do jemných plážových vln. Pak jsem si udělala tmavé, kouřové oči a červenou rtěnku a byla jsem hotová. „Vypadáš nádherně. Ty tmavé vlasy a líčení ti opravdu sluší.“ „Já vím.“ Usmála jsem se na ni zpět. „Je čas zase zavřít oči.“ Přešla jsem k ní a postavila ji. Zatáhla jsem ji do šatny a prohrabala se v ní, abych našla novou podprsenku a spodní prádlo, které jsem vybrala a nechala vyčistit, jakmile jsme se vrátily z nákupního centra. „Obleč si tohle. Pak zavři oči a zavolej mě, až budeš připravená.“ Zavřela jsem dveře šatny a čekala, zatímco jsem si poklepávala nohou. Už jsem se chystala otevřít dveře, když jsem zaslechla tiché Jsem připravená. Vešla jsem dovnitř a Cas stála ve spodním prádle a držela se kolem břicha. Vytáhla jsem její šaty a řekla jí, aby do nich vstoupila, pak jsem ji zapnula. Potom jsem se převlékla do svých šatů a vytáhla ji z mé šatny. „Ještě jedna věc a jsme hotové.“ Nasadila jsem si náhrdelník a odpovídající náramky a náušnice. Pak jsem nasadila druhou sadu Cassie a pak jsem nás postavila před moje velká zrcadla. „Tak a je to. Podívej se.“ Cass otevřela oči a její ruce vystřelily k její tváři. „Amy, já nemůžu.“ „Ale jo, můžeš, jen si je půjčuješ.“ Mrkla jsem, když jsem se na nás dvě dívala. Její jemné křivky byly pevně drženy ve zlatých šatech a zlatá sada s diamanty se třpytila na její kůži. Moje tmavé vlasy zářily na pozadí vínových šatů, které obepínaly mé křivky. Onyxová sada ve stříbře opravdu dotvářela vzhled. Byly jsme ohromující. Na dveře se ozvalo zaklepání. „Je čas jít, zlato.“ Tátova slova nás vytrhla zpět do reality. Tohle bude dobré.