Klepání na dveře mě probudilo a zasténala jsem. Nebyla jsem připravená vstávat; zavrtala jsem se hlouběji do postele a ignorovala klepání, když se ozvalo znovu. Ugh. "Co je?" zavolala jsem a otcovo zasmání ode dveří mě přimělo pootevřít oko. "Že bys včera večer trochu povolila uzdu, co?" "Víš, že jo." Hodila jsem polštář a znovu se zahrabala pod peřinu. Ale táta mi polštář jen hodil zpátky. "Ča